Otázky a odpovědi

....
• 46
• 47
• 48

Dotaz č.70

Můžete mi sdělit, jakým způsobem se postupuje při vzniku pracovního úrazu v případech, kdy je pracovní poměr sjednán podle § 317 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“)?

Odpověď

Podle § 317 zákoníku práce se na pracovněprávní vztahy zaměstnance, který nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonává sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje, vztahuje tento zákon s výjimkami, které jsou zde stanoveny, tj., že

• se na něho nevztahuje úprava rozvržení pracovní doby, prostojů ani přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy,
• při jiných důležitých osobních překážkách v práci mu nepřísluší náhrada mzdy nebo platu, nestanoví-li prováděcí právní předpis jinak (§ 199 odst. 2) nebo jde-li o náhradu mzdy nebo platu podle § 192; pro účely poskytování náhrady mzdy nebo platu podle § 192 platí pro tohoto zaměstnance stanovené rozvržení pracovní doby do směn, které je zaměstnavatel pro tento účel povinen určit,
• mu nepřísluší mzda nebo plat nebo náhradní volno za práci přesčas ani náhradní volno nebo náhrada mzdy anebo příplatek za práci ve svátek.

Z výše uvedeného vyplývá, že jiné výjimky se nepřipouští. Týká se to i povinností zaměstnavatele při vzniku pracovního úrazu ve smyslu § 105 odst. 1 zákoníku práce ve zvláštních případech, kdy jsou vysíláni zaměstnanci do jiných států Evropské unie. V těchto případech, nebo když je pracovištěm zaměstnance jeho domov, platí i zde objektivní odpovědnost zaměstnavatele. Zásadní záležitostí však je, že postižený zaměstnanec musí prokázat, že došlo k pracovnímu úrazu, který se stal při plnění jeho pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s jejich plněním. Postižený zaměstnanec musí podrobně popsat okolnosti vzniku pracovního úrazu a současně svoje tvrzení prokazatelně doložit.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 20. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.69

Pokud ženy, které mají vzdělání požadované v § 10 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, a které po jeho skončení nastoupí do zaměstnání a poté odejdou na mateřskou dovolenou, vzniká otázka, zda se jim doba mateřské dovolené počítá jako tzv. „náhradní doba“ do celkové doby odborné praxe podle § 10 odst. 2 tohoto zákona, aby se mohla přihlásit po skončení mateřské dovolené nebo ještě i během mateřské dovolené ke zkoušce z odborné způsobilosti. Můžete nám odpovědět na tuto otázku, která se týká také zkoušky opakované po 5 letech?

Odpověď

Vzhledem k platné právní úpravě, která jednoznačně stanoví délku odborné praxe na 3 roky, popř. jeden rok, by výjimky z tohoto zákonného ustanovení musely být upraveny také v tomto zákonu. Vzhledem k tomu, že tento zákon žádné výjimky neobsahuje, tak platí, že každá fyzická osoba bez ohledu na pohlaví, a to i s ohledem na genderovou politiku na pracovišti, musí splňovat stanovenou délku odborné praxe. Žádné výjimky z tohoto zákonného ustanovení neexistují. Podobně je třeba postupovat u opakované zkoušky.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 20. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.68

Kdy končí platnost osvědčení, které získala odborně způsobilá osoba na dobu pěti let?

Odpověď

Osvědčení o získání odborné způsobilosti, které získala fyzická osoba podle zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, je dokladem o úspěšně vykonané zkoušce z odborné způsobilosti u některého z držitelů akreditace. Osvědčení se podle § 10a zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, vydává na dobu 5 let. Tomu je třeba rozumět tak, že se jedná o 5 kalendářních let, například pokud proběhla úspěšná zkouška 19. dubna 2010, tak osvědčení vydané na základě této zkoušky pozbude platnosti 19. dubna 2015.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 20. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.67

Může fyzická osoba, která je držitelem „Osvědčení“, např. auditora BOZP, managera BOZP, bezpečnostního technika v rámci autorizací prováděných podle zákona č. 179/2006 Sb. anebo dokonce odborně způsobilá osoba v prevenci rizik vykonávat činnost odborně způsobilé osoby koordinátora BOZP na staveništi podle zákona č. 309/2006 Sb.?

Odpověď

Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, stanoví jednoznačně, kdo může vykonávat činnosti koordinátora BOZP na staveništi. Koordinátorem BOZP na staveništi může být podle tohoto zákona pouze fyzická nebo právnická osoba určená zadavatelem stavby k provádění stanovených činností při přípravě stavby, popřípadě při realizaci stavby na staveništi. Činnosti koordinátora BOZP na staveništi může vykonávat jen fyzická osoba, která splňuje stanovené předpoklady odborné způsobilosti podle § 10 výše uvedeného zákona, tj. má požadované vzdělání, délku odborné praxe, a která je držitelem platného osvědčení, které získala po úspěšném vykonání zkoušky z odborné způsobilosti koordinátora BOZP na staveništi, a to pouze u držitelů akreditace pověřených k přenesenému výkonu státní správy, tj. k provádění zkoušek koordinátora BOZP na staveništi, kterým byla rozhodnutím Ministerstva práce a sociálních věcí tato akreditace udělena na 3 roky, popř. následně prodloužena na dalších 10 let. Právnická osoba může vykonávat činnost koordinátora BOZP na staveništi, zabezpečí-li její výkon touto odborně způsobilou fyzickou osobou. Funkci koordinátora BOZP na staveništi na dané stavbě může vykonávat pouze tato odborně způsobilá osoba, která může na dané stavbě vykonávat rovněž technický dozor investora, projektanta, ale nikoliv osobu, která odborně vede realizaci stavby (např. stavbyvedoucí). Při určování koordinátora BOZP na staveništi je však vždy třeba vycházet z § 14 odst. 1 zákona, kde se v první větě ukládá „určit potřebný počet koordinátorů BOZP na staveništi s přihlédnutím k rozsahu a složitosti díla a jeho náročnosti na koordinaci“. Z toho lze odvodit, že u složitějších či rizikových staveb není spojování funkce koordinátora BOZP na staveništi s jinými funkcemi na staveništi z hlediska BOZP žádoucí.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 20. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.66

Existuje veřejně dostupný seznam koordinátorů BOZP na staveništi, ve kterém jsou uvedeny odborně způsobilé osoby pouze s platnými osvědčeními?

Odpověď

Ministerstvo práce a sociálních věcí vede na webové stránce českého FOCAL POINTU seznam všech odborně způsobilých osob v prevenci rizik v oblasti BOZP a odborně způsobilých osob k činnostem koordinátora BOZP na staveništi, které k uveřejnění v tomto seznamu daly souhlas. Pouze cca 2% ze všech odborně způsobilých osob nedalo souhlas s uveřejněním svého jména a kontaktů na sebe v tomto seznamu s využitím zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Platnost osvědčení prvních odborně způsobilých osob vydávaných držiteli akreditace podle zákona č. 309/2006Sb., ve znění pozdějších předpisů, přibližně již od května 2007 až do 30. června. 2008, končí dnem 1. ledna 2014. U osvědčení vydávaných držiteli akreditace odborně způsobilým osobám od 1. července 2008 končí platnost uplynutím 5 let ode dne úspěšně vykonané zkoušky. První osvědčení odborně způsobilých osob tak ztratí platnost uplynutím 5 let ode dne vykonané zkoušky v červenci 2013. Další jména odborně způsobilých osob budou z tohoto seznamu vyjímána po 1. lednu 2014, pokud do této doby nevykonají s úspěchem „opakovanou“ zkoušku. Na základě výše uvedeného budou Ministerstvem práce a sociálních věcí ze seznamu odborně způsobilých osob vedeném na webové stránce českého FOCAL POINTU postupně vyjímána jména těch odborně způsobilých osob, jejichž osvědčení v průběhu doby ztratila platnost.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 20. ročník, vydává ROVS

....
• 46
• 47
• 48