Otázky a odpovědi

....
• 47
• 48
• 49

Dotaz č.65

Jsme společnost, která administruje veřejné zakázky podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a to včetně veřejných zakázek na výběr dodavatele služeb pro odborně způsobilé osoby na stavbách k činnostem koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (dále jen „koordinátor BOZP), který se určuje podle zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). V této souvislosti máme několik dotazů. Zadavatel stavby v rámci výběru koordinátora BOZP požaduje, aby uchazeči o výkon funkce koordinátora BOZP předložili platná osvědčení o získání odborné způsobilosti koordinátora BOZP. Co si mám pod tím představit? Lhůta pro podání nabídek u veřejné zakázky skončila, např. v lednu 2013. Někteří uchazeči předložili osvědčení, která jim byla vydána již v roce 2007 a která neobsahují údaj o omezení doby jejich platnosti. Dozvěděli jsme se, že dnes platí, že zkouška z odborné způsobilosti se skládá opakovaně každých 5 let. Mohou odborně způsobilé osoby v dubnu 2013 vykonávat činnost koordinátora BOZP, přestože osvědčení získaly, například již v květnu 2007?

Odpověď

Zákon č. 309/2006 Sb., zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění zákona č. 189/2008 Sb., který nabyl účinnosti dnem 1. 7. 2008, stanovil omezenou platnost osvědčení o získání odborné způsobilosti, která do 30. 6. 2008 nebyla omezena, a proto úspěšní uchazeči zkoušek z odborné způsobilosti získávali osvědčení na neomezenou dobu. V současné době platný § 10 odst. 2 zákona č. 189/2008 Sb. stanoví: „Zkouška z odborné způsobilosti se po nabytí platnosti a účinnosti tohoto zákona skládá opakovaně každých 5 let“. Toto ustanovení se týká jen těch uchazečů, kteří vykonali zkoušku po dni 30. 6. 2008.

V případě odborně způsobilých osob, které získaly svá osvědčení do data 30. 6. 2008, byla omezena platnost jejich osvědčením až dalším zákonem, a to zákonem č. 365/2011 Sb. V Čl. XVIII Přechodných ustanoveních se uvádí: „Odborná způsobilost fyzické osoby k plnění úkolů v prevenci rizik a k činnosti koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, která byla získána do 30. června 2008 podle zákona č. 309/2006 Sb. na dobu neurčitou, se považuje za splněnou nejdéle do 1. ledna 2014“.

Odpověď na Vaši otázku proto zní, že osvědčení, která odborně způsobilé osoby získaly původně na neomezenou dobu a které zkoušku provedly do 30. 6. 2008, budou platit nejdéle do 1. ledna 2014. Do tohoto data je třeba, aby odborně způsobilé osoby vykonaly s úspěchem opakovanou zkoušku po 5 letech.

Z tohoto faktu je třeba vycházet při předkládání veřejné zakázky, kde je požadována služba odborně způsobilé osoby k činnosti koordinátora BOZP podle § 14 až § 18 zákona č. 309/2006 Sb. Při předkládání návrhu odborně způsobilé osoby na zajišťování funkce koordinátora BOZP do veřejné zakázky na konkrétní stavbu je třeba navrhnout pouze odborně způsobilou osobu, která bude mít platné osvědčení koordinátora BOZP po celou dobu realizace veřejné zakázky. Řešením u větších staveb anebo liniových staveb, jejichž výstavba trvá více měsíců, by bylo, aby odborně způsobilá osoba k činnosti koordinátora BOZP nečekala na to, až jí v průběhu realizace stavby uplyne doba 5 let platnosti osvědčení. Odborně způsobilá osoba koordinátora BOZP může v těchto případech o provedení „opakované“ zkoušky požádat i dříve, např. rok před uplynutím doby platnosti svého osvědčení.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 20. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.64

Obracím se na vás s prosbou o stanovisko k tomuto problému. Inspektorát stanovil ve svém opatření provádění pravidelných prohlídek a podrobných prohlídek dřevěných  a ocelových konstrukcí  (nosná dřevěná konstrukce skladu soli a ocelová konstrukce haly). Můj dotaz zní, který právní předpis stanovuje tyto prohlídky, v jaké periodě a kdo je oprávněný tyto prohlídky provádět?

Odpověď

K předcházení nebezpečných poškození a deformací, zřícení ocelové konstrukce, havárií zkorodovaných a narušených ocelových konstrukčních prvků příp. i celých konstrukcí, se musí technický stav těchto konstrukcí zjišťovat pravidelnými prohlídkami a provádět další opatření stanovené ČSN 73 2604 Ocelové konstrukce – Kontrola a údržba ocelových konstrukcí pozemních a inženýrských staveb, vydané v dubnu 2012. Tato ČSN platí především pro ocelové konstrukce vyrobené z konstrukčních ocelí podle norem řady ČSN EN 10025 a ocelí podle dříve platných obdobných norem.

ČSN 73 2604 stanoví požadavky na kontrolu a údržbu ocelových konstrukcí, zejména na:

• dokumentaci ocelových konstrukcí,
• posouzení existujících konstrukcí,
• běžné a podrobné prohlídky, včetně zápisu,
• údržbu, opravy a opatření na základě zjištěných závad,
• opatření u nevyhovujících ocelových konstrukcí.

Způsob a intenzita kontroly a údržby OK závisí na požadované spolehlivosti, druhu namáhání a účelu pro které jsou OK určeny.

Kontrolní prohlídky ocelových konstrukcí člení ČSN 73 2604 na:

a) běžné prohlídky - u konstrukcí hal, střech a pod. se provádí 1 x za 5 let,
b) podrobné prohlídky - provádí se nejméně 1 x za 10 let.
c) mimořádné prohlídky.

Rozsah a činnosti při provádění běžných a podrobných prohlídek popisuje ČSN 73 2604.

Prohlídky ocelových konstrukcí mohou provádět jen osoby s odpovídající kvalifikaci pro příslušný druh kontrolního úkonu. Při nedestruktivních kontrolách svarů se vyžaduje kvalifikace dle ČSN EN 1090-2+A1.

Požadavky na kontrolu a udržování dřevěných konstrukcí řeší ČSN 73 2810 Dřevěné stavební konstrukce, provádění, vydaná v září  1993. Tato ČSN stanovuje požadavky pro výrobu, montáž, kontrolu a údržbu dřevěných stavebních konstrukcí, pro jejichž navrhování platí ČSN 73 1701. Součástí výrobní (technické) dokumentace dřevěné konstrukce má být i kontrolní plán, ve kterém se stanoví opatření pro inspekci a udržování, které je nutno zajišťovat při užívání dřevěné konstrukce (čl. 7.3 ČSN 73 2810). Dřevěné konstrukce (nosné stavební konstrukce, jejíž konstrukční materiály a části jsou převážně ze dřeva anebo materiálů na bázi dřeva) musí vlastník objektu pravidelně kontrolovat se zřetelem na zdravotní stav dřeva, ochranu dřeva před vlhkostí a ostatními vnějšími vlivy, ochranu před škůdci dřeva, průhyb konstrukce, tuhost spojů, stav ochrany ocelových částí apod. dle kontrolního plánu. ČSN 73 2810 nestanoví lhůty kontrol (kontrolních prohlídek) dřevěných konstrukcí ani požadavky kvalifikaci a odbornou způsobilost osob provádějících tyto kontroly.

Co se týká ustanovení právních předpisů, lze využít např. požadavek § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 309/2006 Sb., zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na pravidelnou a řádnou údržbu, kontrolu a revidování.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 20. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.63

Mohli byste mi prosím zodpovědět jak postupovat u stanovení výšky stohu slámy (ve volném prostranství), pokud jsou balíky ve tvaru kvádru nebo případně v kulatých balících? Z přílohy ČSN 26 9030 nejsem schopná dojít k žádnému rozumnému závěru.

Odpověď

Problematiku skladování a manipulace s materiálem řeší nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích  na pracoviště a pracovní prostředí (jehož příloha se však dle § 4 odst. 1 nevztahuje na zemědělsky obhospodařované pozemky) a dále pak ČSN 26 9030 Manipulační jednotky – Zásady pro tvorbu, bezpečnou manipulaci a skladování (vydána 8/1998, změna Z1 8/1999).

V žádném předpisu nenajdete údaj, který by říkal, jak vysoko můžete balíky slámy skladovat. Je ovšem nutné dodržovat obecné bezpečnostní zásady pro skladování a to především:

• skladovací plochy musí být rovné, odvodněné, zpevněné a označené značkami se zákazem vstupu nepovolaným osobám a upravené s ohledem na povahu skladovaných manipulačních jednotek a materiálu a se zřetelem na požadavky na požární ochranu,
• manipulační jednotky (ve vašem případě balíky slámy) musí být vytvořeny tak, aby při manipulaci, přepravě a skladování nebyla ohrožována bezpečnost osob,
• manipulační jednotky musí být uzpůsobeny k dané nebo předpokládané mechanizované manipulaci, přepravě a skladování, přednostně je doporučeno uzpůsobení k vidlicové popř. závěsné manipulaci,
• manipulační jednotky určené též pro ruční manipulaci musí být pro tuto manipulaci uzpůsobeny,
• manipulační jednotky musí být vytvořeny tak, aby zachovávaly svůj tvar při manipulaci, přepravě a skladování,
• manipulační jednotky musí být vytvořeny tak, aby jejich rozměry a hmotnost odpovídaly předpokládané manipulaci, přepravě a skladování,
• manipulační jednotky mají být rozměrově a hmotnostně vytvářeny tak, aby bylo umožněno z menších manipulačních jednotek sestavovat větší,
• manipulační jednotky musí být vytvořeny tak, aby při manipulaci, přepravě a skladování poskytovaly ochranu loženému materiálu,
• manipulační jednotky musí být vytvořeny tak, aby při manipulaci, přepravě a skladování nedocházelo k poškozování dopravních prostředků, manipulačních a skladovacích zařízení,
• manipulační jednotky musí být vytvořeny tak, aby při manipulaci, přepravě a skladování odolaly předpokládanému mechanickému a klimatickému namáhání, a nedocházelo k jejich nedovolenému poškození v předpokládaném oběhu, (nedovolené poškození je takové, které již má vliv na bezpečnost osob, na poškozování dopravních prostředků, manipulačních a skladovacích zařízení a na poškozování nebo jiné ohrožení loženého materiálu),
• manipulační jednotky vytvořené použitím přepravních prostředků, uzpůsobených ke stohování, nesmějí zabraňovat jejich stohování,
• manipulační jednotky uzpůsobené pro stohování musí být vytvořeny tak, aby odpovídaly požadavkům na bezpečné stohování,
• nabírací otvory pro vidlicovou manipulaci, závěsná místa pro závěsnou manipulaci, popř. uzpůsobení pro jinou manipulaci musí být na manipulačních jednotkách vytvořeny a umístěny tak, aby umožňovaly bezpečnou manipulaci,
• dovolené způsoby manipulace, přepravy a skladování manipulačních jednotek musí být zřejmé z jejich označení nebo jejich průvodní dokumentace,
• provozní plochy skladu musí být vhodné pro použité skladovací zařízení, použitou skladovou technologii, skladovaný materiál a skladované manipulační jednotky,
• nezastřešené provozní plochy skladu musí být odvodněny,
• sklon užitných ploch musí odpovídat použitému skladovacímu zařízení  použité skladové technologii; při stohování nesmí přesáhnout 0,9 %,
• stohování musí být prováděno v souladu s platnými technickými a bezpečnostními požadavky na technická zařízení a výrobky a na značení manipulačních jednotek,
• při stohování manipulačních jednotek, označených stohovací nosností a/nebo stohovací výškou a/nebo počtem vrstev ve stohu nesmí být tyto hodnoty překročeny,
• manipulační jednotky, které nejsou označeny stohovací nosností a/nebo stohovací výškou a/nebo počtem vrstev ve stohu (pokud se vyskytnou) lze stohovat za předpokladu, že takto budou dodatečně označeny po zjištění, že:
  • jsou konstrukčně, popř. svým tvarem uzpůsobeny manipulaci při stohování (nabírací otvory, prvky pro  závěsnou manipulaci, uzpůsobení pro větrací čelisti apod.),
  • snesou stohovací tlaky,
  • vytvořený stoh bude stabilní,
  • stohovací výška je stanovena tak, aby byla zajištěna stabilita stohu,
  • při stohování manipulačních jednotek není překročeno dovolené zatížení užitné plochy skladu
• manipulační jednotky stohované vidlicovou manipulací musí mít mezi jednotlivými vrstvami mezeru (nabírací otvor) pro zasunutí vidlice vysokou nejméně 60 mm,
• při stohování manipulačních jednotek  je zakázáno zajišťovat stabilitu stohu manipulačních jednotek provazováním, podpíráním nebo vzájemným opíráním,
• zajišťovat stabilitu stohu manipulačních jednotek opíráním o různé konstrukce je možné, pokud pro takovýto způsob stohování jsou vytvořeny bezpečné podmínky stanovené v místním řádu skladu,
• bezvazačovou závěsnou manipulací musí být stohovány manipulační jednotky, jejichž závěsná místa poslední vrstvy stohu jsou výše než 1800 mm od místa bezpečného postavení obsluhy. Do této výšky závěsných míst se mohou manipulační jednotky stohovat vazačovou závěsnou manipulací,
• pokud je umožněno odebírání materiálu z nastohovaných manipulačních jednotek, musí být prováděno bezpečně, a to maximálně do výšky 1800 mm od místa bezpečného postavení obsluhy, přičemž nesmí být porušena stabilita stohu (místo bezpečného postavení obsluhy je na prostředku nebo zařízení, které je k tomuto účelu určeno),
• po nastohovaných manipulačních jednotkách se nesmí lézt, nebo se na nich pohybovat,
• stabilita stohu manipulačních jednotek nesmí být narušena připevňováním nebo opíráním jakýchkoliv předmětů,
• při stohování manipulačních jednotek na volném prostranství popřípadě pod přístřeškem musí být stohy chráněny i před nepříznivými povětrnostními vlivy a účinky větru,
• stohování poškozených manipulačních jednotek je zakázáno,
• stoh manipulačních jednotek nesmí vykazovat vychýlení od svislice větší než 2 %,
• stohovat různé manipulační jednotky lze pouze v případě, že vytvořený stoh bude stabilní a v místním řádu skladu budou stanoveny bezpečnostní podmínky pro tento způsob stohování,
• stohování manipulačních jednotek se znečištěnými stykovými plochami pro stohování (bláto, zmrazky apod.) je zakázáno, pokud může být ohrožena soudržnost a stabilita takto vytvářeného stohu,
• pokud mezery mezi jednotlivými vrstvami manipulačních jednotek jsou zajišťovány ručním prokládáním (například dřevěnými hranoly), smí být spodní hrana manipulační jednotky v poslední vrstvě stohu nejvýše 1 800 mm nad bezpečným postavením pracovníka zajišťujícího prokládání,
• zdvih manipulačních zařízení a prostředků musí být takový, aby bylo zajištěno bezpečné uložení manipulační jednotky do žádané výšky,
• pro každý sklad musí být zpracován „Místní řád skladu“, (vycházející obvykle z projektu bezpečné manipulace ve skladu), který má obsahovat zejména:
  1. odpovědnou osobu za provoz skladu, údržbu, opravy a prohlídky skladovacích zařízení a prostředků,
  2. organizační a bezpečnostní opatření pro bezpečný provoz skladu při:
     • manipulaci při příjmu, skladování a výdeji,
     • tvorbě manipulačních jednotek,
     • obsluze skladovacích zařízení a prostředků,
     • pohybu dopravních prostředků
     • pohybu osob
     • používání komunikací, cest, uliček atd. včetně jejich úklidu, údržby a osvětlení,
     • poškozeních, poruchách, nehodách a haváriích skladovacích zařízení a prostředků,
  3. stanovení termínů prohlídek a kontrol skladovacích zařízení a prostředků,
  4. vyhrazení provozních a neprovozních ploch sklad,
  5. vybavení a místa použití ochranných pomůcek,
  6. organizaci kontrol, školení a přezkušování zaměstnanců,
  7. schématický půdorysný plán skladu s vyznačením využitelných ploch a pohybu osob a dopravních prostředků, směrů příjezdů a vstupů, způsobů parkování atd.

Domnívám se, že v ČSN 26 9030 najdete vše potřebné pro stanovení výšky stohu. Doporučuji vyhodnotit rizika a při dodržení všech výše uvedených zásad stanovit výšku stohu.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 20. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.62

Učitelé na základní škole absolvují pravidelně 1 x za 4 roky školení první pomoci, které provádí pracovníci (záchranáři) krajského střediska RZP. Ti učitelé tělesné výchovy, kteří mají fakultu TV, navíc na fakultě absolvovali další speciální školení poskytování první pomoci. Na dotaz ředitele školy, zda jsou uvedená školení dostatečná pro školní akce jako jsou školy v přírodě nebo cyklistické výlety a podobné aktivity, jsem odpověděl, že ano. Nyní jsem na pochybách zda jsem panu řediteli odpověděl dobře.http://www.fsps.muni.cz/sdetmivpohode/index.php

Odpověď

Rozhodnutí o četnosti a rozsahu školení první pomoci je plně v kompetenci ředitele školy a mělo by být v souladu s paragrafem 102 odst. 6 a 7 zákoníku práce. Mělo by vycházet ze specifik dané školy či školského zařízení, zohlednit jak věk dětí tak například aktivity, které jsou ve škole prováděny (výuka plavání, cykloturistika, lyžování či vodní turistika aj.). Pokud se jedná o zotavovací akci definovanou zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví v platném znění je rozsah školení osoby vykonávají funkci zdravotníka stanoven přílohou č.2 vyhlášky o zotavovacích akcích.

Zda je doba čtyř let mezi jednotlivými proškoleními pedagogů v první pomoci na všech typech škol dostatečná, je otázkou názoru. Z mých zkušeností garanta výuky první pomoci na Masarykově univerzitě, Fakultě sportovních studií není. Jinými slovy je dobré pravidelná školení opakovat minimálně jednou za dva roky s důrazem na praktický nácvik kardiopulmonální resuscitace a dalších život zachraňujících úkonů a s přihlédnutím k výše jmenovaným faktorům.

Výukové materiály určené ke vzdělávání pedagogů v první pomoci v celé České republice naleznete na stránkách projetu Na hřišti i na vodě být s dětmi vždy v pohodě.

http://www.fsps.muni.cz/sdetmivpohode/index.php

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 20. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.61

Zajímalo by nás, zda po ukončení výkonu noční práce, o kterém se dozvíme zpětně, je možno považovat prohlídku ve vztahu k noční práci za dostatečnou pro periodickou prohlídku v kategorii 1 (věkovou) nebo musí lékař provést prohlídku novou – věkovou? Příklad: 30. 3. 2013 nadřízený pracovník oznámil, že zaměstnanec již od 1. 12. 2012 nevykonává noční práci a není v riziku, tudíž bude pouze periodická prohlídka (věková). Lze tedy datum 1. 12. 2012 použít jako začátek intervalu věkové prohlídky, nebo použít datum poslední prohlídky pro výkon noční práce, která byla 1. 6. 2012?

Odpověď

Je třeba se podívat, zda byl lékařským posudkem, který má zaměstnavatel k dispozici, zaměstnanec uznán zdravotně způsobilým:

a) k vykonávané práci podle pracovní smlouvy jako takové nebo

b) jenom k výkonu noční práce.

Pokud je posudkový závěr formulován ve smyslu písm. a), pak další periodická prohlídka bude (pokud se jedná o práci kategorie první) do 6 let od počátku účinnosti vydaného lékařského posudku, pokud v něm není platnost stanovena na kratší dobu – potom další periodická prohlídka před uběhnutím této stanovené doby.

Pokud je posudkový závěr formulován ve smyslu písm. b), pak zmíněnému zaměstnanci chybí lékařská prohlídka a posudek o zdravotní způsobilosti k práci, který zaměstnavatel ve smyslu ust. § 103 odst. 1 písm. a) zákoníku práce potřebuje. V tomto případě bude třeba vyslat zaměstnance na pracovnělékařskou prohlídku co nejdříve. Zdravotní způsobilost bude posouzena ve vztahu ke všem rizikovým faktorům, které jsou součástí výkonu práce nebo činnosti, a pracovním podmínkám, za nichž je práce nebo činnost vykonávána (ust. § 6 odst. 3 vyhlášky č. 79/2013 Sb.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 20. ročník, vydává ROVS

....
• 47
• 48
• 49