Tato webová stránka používá cookies

K personalizaci obsahu a reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze naší návštěvnosti využíváme soubory cookies. Informace o tom, jak náš web používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Partneři tyto údaje mohou zkombinovat s dalšími informacemi, které jste jim poskytli nebo které získali v důsledku toho, že používáte jejich služby.

Otázky a odpovědi

Dotaz č.80

Může být při absenci avizovaného prováděcího nařízení vlády dle § 21 k § 11 zákona č. 309/2006 Sb. považována TIČR za akreditovanou organizací pro zkoušky odborné způsobilosti k prevenci rizik u vyhrazených technických zařízení (vč. vydávaných osvědčení o odborné způsobilosti)?

Odpověď

Jak jsme již z části uvedli v předcházející odpovědi, nelze Technickou inspekci ČR (TIČR) v žádném případě považovat, vzhledem i k rozdílnosti právní legislativy, konkrétně zákona č. 174/1968 Sb. a zák. č.309/2006 Sb. v návaznosti na nařízení vlády č. 592/2006 Sb., za akreditovanou organizaci pro zkoušky odborné způsobilosti k prevenci rizik u vyhrazených technických zařízení.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 20. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.79

Může být odborná způsobilost revizního technika VTZ brána jako dostatečná kvalifikace pro prevenci rizik u VTZ (bude-li používat vhodné metody pro vyhodnocení rizika)?

Odpověď

Předpokladem odborné způsobilosti k činnosti revizního technika na VTZ je platné osvědčení k provádění revizí získané od organizace státního odborného dozoru, kterým je Technická inspekce ČR (TIČR) s působností, úkoly a oprávněními danými zákonem č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečnosti práce.

V případě ověření odborné způsobilosti osoby v prevenci rizik mohou v současné době provádět pouze fyzické nebo právnické osoby, které jsou držiteli akreditace podle nařízení vlády č. 592/2006 Sb. o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti udělené Ministerstvem práce a sociálních věcí. Zkušební okruhy teoretických znalostí pro zkoušku z odborné způsobilosti k zajišťování úkolů v prevenci rizik podle § 9 zákona č. 309/2006 Sb. jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto nařízení.

Shrneme-li výše uvedené,pak zkoušky z odborné způsobilosti revizního technika a osoby v prevenci rizik jsou zcela odlišné a není možno je slučovat.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 20. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.78

Může sloužit revizní zpráva vyhrazeného technického zařízení jako podklad pro vyhodnocení rizik u VTZ nebo tento doklad v případě vhodného zpracování (s uvedením míry rizika a požadovaných opatření) nahrazovat?

Odpověď

Obecně vycházíme ze základních povinností zaměstnavatele, které jsou stanoveny, např. v § 101 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZP), tzn. zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce. Dalším legislativním ustanovením v dané problematice je, např. § 9 odst. 3 zákona č. 309/2006 Sb., tzn. zaměstnává-li zaměstnavatel a) nejvýše 25 zaměstnanců, může zajišťovat úkoly v prevenci rizik sám, má-li k tomu potřebné znalosti, b) 26 až 500 zaměstnanců, může zajišťovat úkoly v prevenci rizik sám, je-li k tomu odborně způsobilý, nebo jednou nebo více odborně způsobilými osobami, c) více než 500 zaměstnanců, zajišťuje úkoly v prevenci rizik vždy jednou nebo více odborně způsobilými osobami.

Navážeme-li dále pak k problematice revizní zprávy u VTZ sdělujeme, že revizní zpráva je dokladem o provedení revize, tzn. komplexní ověření stavu technického zařízení zejména z hlediska jeho technického stavu, provozní způsobilosti a s požadavky technických předpisů, a kterou zpracovává revizní technik. Lze tedy konstatovat, že tato revizní zpráva vystavená revizním technikem může být jedním z podkladů pro vyhodnocení rizik u VTZ, ale svým obsahem nemůže vyhodnocení rizik nahradit.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 20. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.77

Již delší dobu řešíme problém s hodnocením rizik BOZP na našich základnových stanicích. Jejich počet je kolem 4500 a každoročně navštěvovat jednotlivá střediska odborně způsobilou osobou v prevenci rizik by bylo velice nákladné. Proto jsme začali uvažovat o nastavení procesu, kdy na všechny lokality dorazí „školení“ technici, které nyní outsourcujeme v rámci preventivní kontroly a na základě proškolení (+ check listu) budou provádět tuto činnost oni. Případný nález rizika během takové kontroly by byl zadáván do IT systému a sloužil k informování dalších návštěvníků, jednalo by se o závadu, tak by byla řešena její oprava. A nyní zásadní otázka - myslíte si, že by takový systém byl schůdný v případě inspekce? Popřípadě jaké mouchy si myslíte, že bychom v tomto měli vychytat?

Odpověď

V § 9 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, se uvádí: „Zaměstnavatel může zajišťovat plnění úkolů v prevenci rizik, je-li k tomu způsobilý nebo odborně způsobilý v případech a za podmínek uvedených v odstavci 3 písm. a) a b) sám, jinak je povinen zajistit tyto úkoly odborně způsobilým zaměstnancem, kterého zaměstnává v pracovněprávním vztahu. Nemá-li takového zaměstnance, je povinen zajistit je jinou odborně způsobilou osobou.“ Další podmínky jsou pak uvedeny v odst. 3 uvedeného paragrafu a zákona.

V § 103 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, se uvádí: „Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána.“ Dále v § 102 odst. 3 zákoníku práce se uvádí: „Zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění.“

Jak je patrné z výše uvedeného, je povinností zaměstnavatele zajistit dodržení stanovených ustanovení právních předpisů. Systém musí být nastaven způsobem zcela prokazatelným (zejména v rámci důkazového dokladu např. při vzniku pracovního úrazu), který splňuje zákonné požadavky a zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců a musí být prokazatelný.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 20. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.76

Obracím se na Vás s dotazem ohledně nutnosti či naopak nepotřebnosti zdravotních prohlídek. Jedná se o případ lékařů, kteří budou na svém původním pracovišti, kde z hlediska BOZP mají vše splněno a toto pracoviště neopustí, ale přitom na "dohodu" budou pro naší společnost vykonávat nějaké pracovní úkony. Já osobně si myslím, že naše personální oddělení zbytečně požaduje i pro tyto pracovníky lékařskou prohlídku, neboť oni na naše pracoviště nikdy nevstoupí, vše budou provádět na pracovišti stávajícího zaměstnavatele.

Odpověď

Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, v znění zákona č. 59/2013 Sb., řeší vstupní pracovnělékařské prohlídky vždy ve vztahu ke konkrétnímu pracovněprávnímu vztahu a povinnost zajistit tyto prohlídky (jako i ostatní pracovnělékařské služby) má vždy zaměstnavatel v každém jednotlivém pracovněprávním vztahu. Zákon neupravuje ani nepředpokládá, že by si zaměstnavatelé pracovnělékařské posudky poskytovali, přenechávali, prodávali nebo uznávali.

Pokud je tedy třeba podle zákona, aby zaměstnavatel zajistil pracovnělékařskou prohlídku, pak ji musí zajistit jen u lékaře, který mu může podle zákona poskytovat pracovnělékařské služby, tedy:

  • u smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb (poskytovatel v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru pracovní lékařství – ust. § 54 odst. 1 zák. č. 373/2011 Sb.),
  • za podmínek stanovených zákonem (ust. § 54 odst. 2 písm. b) zák. č. 373/25011 Sb.) u registrujícího praktického lékaře zaměstnance,
  • u lékaře oboru pracovní lékařství nebo všeobecné praktické lékařství na základě pracovněprávního nebo obdobného vztahu, pokud jde o zaměstnavatele, který získal oprávnění k poskytování zdravotních služeb v oboru pracovní lékařství nebo všeobecné praktické lékařství (podle ust. § 58a 373/2011 Sb.) nebo
  • zdravotnické zařízení Vězeňské služby pro zaměstnance, jejichž zaměstnavatelem je Vězeňská služba,

a to vždy na základě individuálně vyplněné žádosti o provedení pracovnělékařské prohlídky a posouzení zdravotní způsobilosti k práci.

Pokud tedy ve Vašem konkrétním případě zákon vyžaduje provedení vstupní lékařské prohlídky (ust. § 59 odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., ve znění zákona č. 59/2013 Sb. – u dohod jen jedná-li se o práci rizikovou nebo jsou-li pro ni stanoveny podmínky zdravotní způsobilosti jinými právními předpisy), pak musí být provedena, a to u poskytovatele pracovnělékařských služeb, kterého stanoví nebo umožňuje zákon 373/2011 Sb.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 20. ročník, vydává ROVS