Otázky a odpovědi

....
• 42
• 43
• 44

Dotaz č.90

Náš zaměstnanec (věk do 50 let) periodická prohlídka se provádí ve smyslu ustanovení odst. 2, písm. b), § 11 vyhl. č. 79/2013 Sb., jednou za 5 let; předešlá prohlídka byla provedena dne 1. 12. 2008 – tzn., že je platná do 1. 12. 2013; náš zaměstnanec absolvuje periodickou prohlídku 1. 11. 2013 (tj. ve lhůtě nejdříve 90 dní před ukončením platnosti předešlé prohlídky – § 43 odst. 2 zák. č. 373/2011 Sb.), zdravotní posudek předá zaměstnavateli a zaměstnavatel eviduje platnost tohoto posudku od doby ukončení předešlého (pokud je zdravotně způsobilý) v našem případě od 1. 12. 2013. Další termín periodické prohlídky je tedy do 1. 12. 2018 (tzn. do 5 let a 30 dní) od provedení poslední preventivní prohlídky; pokud by měl výsledek zdravotního posudku – zdravotní způsobilosti s podmínkou je platnost tohoto posudku v našem případě hned 1. 11. 2013. Otázka: chápeme to tak správně?

Odpověď

Jelikož otázka má několik podotázek, odpovím postupně.

Periodická prohlídka podle odst. 2, písm. b), § 11 vyhl. č. 79/2013 Sb. znamená, že se jedná o zaměstnance, kterého zaměstnavatel zařadil do 2. kategorie práce podle zákona o ochraně veřejného zdraví. V tomto případě je skutečně zaměstnanec do 50 let věku povinen absolvovat pracovně lékařskou prohlídku jednou za pět let, přičemž se lhůta periody v tomto „přechodném“ období odvíjí od poslední preventivní prohlídky, kterou absolvoval ze stejného důvodu (viz § 18 vyhlášky 79/2013 Sb.). Protože neuvádíte důvod zařazení zaměstnance do 2. kategorie, je potřeba se podívat do přílohy 2 „I. Rizikové faktory pracovních podmínek“, na druh prohlídky, jestli v návaznosti na vykonávanou činnost, není předepsána jiná lhůta prohlídky nebo její části.

Pokud zaměstnanec absolvoval prohlídku 1. 12. 2008 je skutečně platná do 1. 12. 2013 (§ 43 zákona 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách).

Protože pouze jeden posudek je platný (předchozí je platný pouze do uplynutí termínu nebo vystavení posudku nového, podle toho, co nastane dříve) platí, že pokud zaměstnanec absolvuje prohlídku (bude vydán posudek) 1. 11. 2013, platí nová lhůta pro další periodickou prohlídku do 1. 11. 2018 s možností absolvovat novou prohlídku až do 90 dnů před uplynutím tohoto termínu.

Pokud je podán návrh na přezkoumání lékařského posudku podle § 46 zákona 373/2011 Sb., nemá návrh odkladný účinek, jestliže z jeho závěru vyplývá, že posuzovaná osoba je pro účel, pro nějž byla posuzována, zdravotně nezpůsobilá, zdravotně způsobilá s podmínkou nebo pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 21. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.89

Pracovníci jedné nejmenované nevýrobní organizace s měsíčním fixním platem, kteří při své činnosti používají služební vozidlo, mají řízení motorového vozidla zakotveno v pracovní smlouvě i přesto, že se nejedná o profesionální řidiče, ale klasické tzv. referentské řidiče. Je to z toho důvodu, aby jim mohla být proplácena mzda i za dobu řízení vozidel po pracovní době. Jak se máme na ně dívat z hlediska BOZP? Vztahují se na ně tedy povinnosti řidičů z povolání – lékařské prohlídky, školení?

Odpověď

Úvodem je vhodné upozornit na skutečnost, že pojem tzv. referentských řidičů je zažitý výraz, který dnes již oficiálně neexistuje. Podstatná informace je, že se jedná o zaměstnance, pro něž řízení vozidla není výkonem práce, ale používají služební vozidlo například na pracovní cestě, případně vlastní vozidlo pro služební účely.

Dále uvádíme, že v § 87, odst. 1, písm. b) zákona o silničním provozu je přímo uvedeno, že: „Pravidelným lékařským prohlídkám je povinen se podrobovat řidič, který řídí motorové vozidlo v pracovněprávním vztahu a u něhož je řízení motorového vozidla druhem práce sjednaným v pracovní smlouvě.“

Zákon neřeší důvod, proč je řízení motorového vozidla druhem práce sjednaným v pracovní smlouvě, toto je věcí smluvního vztahu zaměstnance a zaměstnavatele.

Pokud má zaměstnanec uvedeno „řízení motorového vozidla“ jako sjednaný druh práce v pracovní smlouvě, pak je třeba podle mého názoru tohoto zaměstnance posuzovat tak, že řízení motorového vozidla je jeho profesí. To nevylučuje skutečnost, že jako druh práce má v pracovní smlouvě uvedenu ještě jinou činnost, která je součástí jeho práce – např. obchodní referent. Tito zaměstnanci vykonávají uvedené činnosti ve svém pracovněprávním vztahu zpravidla střídavě, resp. se obě činnosti prolínají. Z hlediska BOZP i z hlediska pracovněprávního (pracovní doby) takové řešení vidím pro zaměstnance jako prospěšné a výhodné a z hlediska BOZP poskytující zaměstnanci poctivě komplexní ochranu.

Takový zaměstnanec podléhá pravidelným lékařským prohlídkám stanoveným jiným právním předpisem než vyhláškou č. 79/2013 Sb. o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, a to lékařským prohlídkám podle ust. § 87 odst. 1 písm. b) a odst. 2, 4, 5, 6 a 7 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Při školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP je třeba osnovu školení přizpůsobit skutečnosti, že zaměstnanec má také profesi řízení motorového vozidla.

Školení se v tomto případě řídí § 103 Zákoníku práce, kdy zaměstnavatel: „je povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce. Školení je zaměstnavatel povinen zajistit při nástupu zaměstnance do práce, a dále v případech, které mají nebo mohou mít podstatný vliv na BOZP (v tomto případě musí být školení provedeno bez zbytečného odkladu). Přitom je povinen určit obsah a četnost školení, způsob ověřování znalostí zaměstnanců a vedení dokumentace o provedeném školení.“

Četnost školení bych doporučoval vázat na změny zákona o silničním provozu (361/2000 Sb.) a jeho prováděcího předpisu vyhlášky 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích (dopravní značky).

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 21. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.88

Dětští lékaři byli u nás svými právníky informováni, že nesmí dávat potvrzení ke vzdělávání na přihlášky žáků ke střednímu vzdělávání. Při tom § 51 jasně říká, kdo může tato potvrzení udělovat a jsou to právě registrující lékaři žáků. Vzniká tady dost velký rozpor. Protože dětští lékaři nechtějí přihlášky potvrzovat a tvrdí, že správná praxe je taková: oni vystaví výpis ze zdravotní dokumentace, se kterým žák musí jít k jakémukoli praktickému lékaři!

Myslím, že došlo ke špatnému výkladu v zákoně č.373/2011 Sb. § 51.

Odpověď

Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, upravuje mimo jiné také posudkovou činnost. V ust. § 42 odst. 2 stanoví obecný princip, že lékařský posudek vydává registrující poskytovatel posuzované osoby, pokud sám tento zákon nebo jiný právní předpis nestanoví jinak. Přitom posuzujícím lékařem je:

• lékař se způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství nebo
• lékař se způsobilostí v oboru praktický lékař pro děti a dorost,

pokud sám zákon č. 373/2011 Sb. nebo jiný právní předpis nestanoví jinak. Tolik obecná úprava.

Speciální právní úprava obsažená v ust. § 51 odst. 1 citovaného zákona řeší, který lékař je kompetentní posuzovat zdravotní způsobilost ke vzdělávání. Stanoví, že zdravotní způsobilost ke vzdělávání posuzuje a lékařský posudek o zdravotní způsobilosti vydává registrující poskytovatel posuzované osoby.

Posuzujícím lékařem je:

1. posuzující lékař se způsobilostí v oboru praktický lékař pro děti a dorost nebo
2. posuzující lékař v oboru všeobecné praktické lékařství,

pokud zákon č. 373/2011 Sb. nebo jiný právní předpis nestanoví jinak.

Výklad a aplikace zákona dětskými lékaři tak, jak je popsaný v dotazu, je v rozporu s dikcí zákona č. 373/2011 Sb. Se shora uvedeného vyplývá, že nejen z hlediska obecného principu, ale i podle speciální právní úpravy je kompetentní lékařský posudek vydat vždy registrující poskytovatel posuzované osoby (ten, kterého si posuzovaná osoba nebo za ni její zákonný zástupce zvolil ve smyslu ust. § 28 odst. 3 písm. b) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách); pokud je registrujícím poskytovatelem lékař se způsobilostí v oboru praktický lékař pro děti a dorost, pak tento lékař, pokud je registrujícím poskytovatelem lékař v oboru všeobecného praktického lékařství, pak tento lékař. Postup dětských lékařů, tak jak je tazatelka popisuje, je v rozporu se zákonem. Registrující poskytovatel posuzuje zdravotní způsobilost ke vzdělávání a vydává o tom lékařský posudek, i když je posuzujícím lékařem v oboru praktický lékař pro děti a dorost. Pokud je žák registrován u poskytovatele v oboru praktický lékař pro děti a dorost, nemůže mu lékařský posudek o zdravotní způsobilosti ke vzdělání vydat jiný lékař v oboru všeobecného praktického lékařství, protože u něho není žák registrován; nemůže být registrován u dvou poskytovatelů. Tazatelka správně pochopila zákon a má pravdu.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 20. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.87

Ve své praxi jsem se setkal s názorem, že pedagogové základního stupně, kteří získali kvalifikaci instruktora lyžování až po ukončení studia pedagogické fakulty (ne v rámci řádného studia), nemusí v současné době absolvovat opakovaná doškolení a přezkoušení instruktorů lyžování, aby mohli vést výcvikové kurzy lyžování pro žáky základního stupně. Nehrozí v tomto případě, že instruktor lyžování ztratí svou kvalifikaci a bude muset následně absolvovat znovu celý kurz instruktora lyžování včetně závěrečné zkoušky?

Odpověď

V současné době, pro kvalifikaci instruktora lyžování, platí SMĚRNICE č. ZL 1/2005 Svazu lyžařů České republiky ze dne 15. 4. 2005, o kvalifikacích v oblasti výuky lyžování, která stanovuje podmínky pro získání a obnovu kvalifikace mj. i instruktora lyžování.

Pro všechny instruktory platí:

„Čl. 6 Platnost kvalifikace

6.1 Platnost kvalifikace

Všechny kvalifikace jsou platné do 31. 12. pátého roku po ukončení školení.

Osvědčení o odborné způsobilosti k získání živnostenského listu vystavené SLČR na základě jmenování kvalifikací CL, UL, DUL má platnost časově neomezenou.

6.2. Prodloužení (obnovení) platnosti provádí orgán SLČR příslušný dle čl. 4.2 k pořádání školení. Prodloužení (obnovení) platnosti kvalifikace se provádí vždy na základě úspěšného absolvování doškolovacího semináře, jehož minimální délka je 15 hodin. Podmínky doškolení upravuje samostatná příloha č. 5 této směrnice.

Po dosažení věku 60 let je držiteli kvalifikace přiznána doživotní platnost získaného kvalifikačního stupně bez nutnosti prodlužování.

Jestliže si držitel neplatného průkazu neobnoví jeho platnost do pěti let, je vyřazen z evidence. Stejně se pohlíží na ty, kteří na vlastní žádost zanechají aktivní činnost.“

Z výše uvedeného vyplývá, že pedagogové základního stupně, kteří získali kvalifikaci instruktora lyžování až po ukončení studia pedagogické fakulty, musí absolvovat doškolovací seminář v rozsahu 15 hodin u školitele, který je akreditován k uvedené činnosti Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, pokud nejsou starší 60 let nebo v rámci dalšího studia, za níže uvedených podmínek, obhájili diplomovou nebo rigorózní práci z oblasti lyžování.

Doškolení není nutné u absolventů VŠ studia se specializací základního lyžování – VŠ tělovýchovného směru nebo Pedagogické fakulty s oborovým studiem tělesné výchovy a obhájenou diplomovou práci z oblasti lyžování, nebo absolvent VŠ tělovýchovného směru nebo Pedagogické fakulty s oborovým studiem tělesné výchovy, který získal v rámci studia kvalifikaci učitel lyžování a profesní doktorát (PhDr) s obhájenou rigorózní prací z oblasti lyžování.

Zkratky:
CL – cvičitel lyžování,
UL – učitel lyžování,
DUL – diplomovaný učitel lyžování,
SLČR – Svaz lyžařů ČR.

Poznámka: Osoba s „pouhou“ kvalifikaci „instruktor lyžování“ nemůže získat živnostenské oprávnění.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 20. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.86

Když je někde venku (není chráněna před venkovní vlivy) kovová konstrukce (třeba požární schodiště, sušák hadic apod.), podle čeho se má kontrolovat. Jak často a kdo je schopen říci, zda nedojde ke zřícení“

Odpověď

K předcházení, nebezpečných poškození a deformací, zřícení ocelové konstrukce (“OK”), havárií zkorodovaných a narušených ocelových konstrukčních prvků příp. i celých konstrukcí, propadnutí osob zkorodovanou ocelovou podlahou, pádu osoby při použití narušených ocelových zábradlí, žebříků apod., se musí technický stav OK zjišťovat pravidelnými prohlídkami a provádět další opatření stanovené ČSN 73 2604 Ocelové konstrukce – Kontrola a údržba ocelových konstrukcí pozemních a inženýrských staveb z dubna 2012. ČSN platí především pro OK vyrobené z konstrukčních ocelí podle norem řady ČSN EN 10025 a ocelí podle dříve platných obdobných norem.

Pravidelným prohlídkám musí být podrobovány např. střešní OK, průmyslové a skladovací ocelové haly, schodiště, lávky, plošiny, sloupy a jiné podpěrné a nosné prvky, ocelové přístřešky, komíny, stožáry, OK jeřábů jeřábových drah, podružné a doplňkové konstrukce např. zábradlí, ocelové svislé pevně zabudované žebříky, atd.

Způsob a intenzita kontroly a údržby OK závisí na požadované spolehlivosti, druhu namáhání a účelu pro které jsou OK určeny. ČSN 73 2604 předepisuje i intervaly kontrol. U OK zařazených ve třídě následků CC1 a CC2 se běžná prohlídka se provádí 1krát za 5 let, podrobná prohlídka nejméně 1krát za 10 let. U OK zařazených ve třídě následků CC3 a u OK výrazně dynamicky namáhaných se běžná prohlídka provádí 1krát za rok, podrobná prohlídka 1krát za 5 let. Pro OK (např. OK pohyblivých tribun, stožáry, komíny, předpjatá táhla apod.) jsou předepsány příslušné termíny prohlídek. Povinnost k provádění prohlídek má vlastník stavby.

Zatřídění OK vychází z třídy následků z důvodu diferenciace spolehlivosti podle ČSN EN 1990 ed. 2 s tím, že se uváží následky poruchy nebo funkční nezpůsobilost konstrukce. Výběr třídy následků je vyjádřený v předpokládaných ztrátách lidských životů, ekonomických ztrátách nebo v poškození životního prostředí způsobených poruchou nebo zřícením konstrukce nebo nosného prvku v závislosti na indexu spolehlivosti. Definice tříd následků je uvedena v příloze B ČSN EN 1990 – viz tabulka:

CC3	Velké následky s ohledem na ztráty na lidských životů nebo významné následky ekonomické, sociální nebo pro prostředí	Stadióny, budovy určené pro veřejnost, kde jsou následky poruchy vysoké (např. koncertní sály)
CC2	Střední následky s ohledem na ztráty na lidských životů nebo značné následky ekonomické, sociální nebo pro prostředí	Obytné a administrativní budovy a budovy určené pro veřejnost, kde jsou následky poruchy středně závažné (např. kancelářské budovy)
CC1	Malé následky s ohledem na ztráty na lidských životů nebo malé/zanedbatelné následky ekonomické, sociální nebo pro prostředí
U nových staveb má třídu provedení má stanovit projektant ve spolupráci s budoucím uživatelem.

ČSN 73 2604 uvádí obsah činnosti při provádění jednotlivých prohlídek. Při běžné prohlídce se nosná konstrukce kontroluje převážně vizuálně. Prověřuje se, zda konstrukce nevykazuje nadměrné deformace, hluk nebo kmitání, zda nedošlo k poškození prvků a detailů konstrukce, kontroluje se kotvení a spoje konstrukce, stav protikorozní ochrany, příp. korozní poškození, u dynamicky namáhaných konstrukcí se zjišťuje, zda nedošlo ke vzniku trhlin, příp. se provádí defektoskopická kontrola. Při podrobné prohlídce se provádí stejné úkony jako u běžné prohlídky a navíc se provádí kontrola dokumentace, zaměřuje se skutečný geometrický tvar konstrukce, měří se případné korozní úbytky. U dynamicky namáhaných konstrukcí se provádí defektoskopická kontrola svarů a určených detailů. Mimořádná prohlídka se provádí v případě závažných zjištění při běžné nebo podrobné prohlídce nebo po mimořádné události, která mohla způsobit poškození konstrukce. Rozsah se určí podle zápisu běžné nebo podrobné prohlídky nebo podle rozsahu mimořádné události. U některých konstrukcí se předepisují speciální druhy kontrol: statická nebo dynamická zatěžovací zkouška, dlouhodobé sledování konstrukce aj.

Prohlídky OK mohou provádět osoby s odpovídající kvalifikaci pro příslušný druh kontrolního úkonu. Při nedestruktivních kontrolách svarů se vyžaduje kvalifikace dle ČSN EN 1090-2+A1.

ČSN 73 2604 stanoví dále požadavky na zápis o provedených prohlídkách OK, na údržbu, opravy a opatření na základě zjištěných závad a opatření u nevyhovujících OK.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 20. ročník, vydává ROVS

....
• 42
• 43
• 44