Otázky a odpovědi

....
• 41
• 42
• 43

Dotaz č.95

Popis "úrazového děje": "Při obsluze stroje jmenovaná za účelem čištění cívky poklekla (bez jakéhokoli břemene), přičemž v momentě dokleku ji luplo v levém koleni - v tomto okamžiku pocítila určitou bolest v této oblasti těla. Protože bolest nebyla natolik silná a blížil se konec směny, jmenovaná směnu dokončila.

Doma ledovala a koleno stáhla. Druhý den nastoupila od 18 hodin na řádnou další směnu, přičemž byla svým nadřízeným určena na jiné pracoviště, kde vykonávala lehčí práci měření jemnosti pásků. Vzhledem k tomu, že byla při práci bolest v levém koleni stále intenzivnější, ukončila v 2:02 hodin se souhlasem nadřízeného práci a odešla domů. Ráno odešla k lékaři, který vystavil práce neschopnost."

Lékař diagnostikoval "bolestivost vnitřní strany kloubu, odsátí mírné náplně kolenního kloubu jantar. tekutinou a vystavil pracovní neschopnost.

Nyní jsme na začátku šetření a obáváme se situace, že v případě, kdy bude uvedené zaměstnavatelem uznáno jako pracovní úraz se 100% odškodněním (zaměstnankyně nic neporušila), pojišťovna následně odmítne plnit, neboť se bude odvolávat na to, že lékařem nebylo zjištěno traumatické poškození zdraví nebo na to, že zde případně chybí úrazový děj.

Je možné v takovém případě bez rizika neúspěšného soudního sporu se zaměstnancem situaci vyhodnotit tak, že nejde o úraz a šetření ukončit? Máme za to, že zde neproběhl úrazový děj a nejedná se tedy o úraz.

Z prvotní lékařské zprávy nelze ani vyčíst, zda se jedná o traumatické poškození zdraví - bezpečnostní technik to jako laik v oblasti medicíny nemá šanci v tuto chvíli jinak rozpoznat a na dotazy jiným osobám nemá lékař povinnost odpovídat. Úraz však musí být do určitého data vyřízen a až později se lékařem (např. pojišťovny) může potvrdit, že nejde o traumatické poškození a tedy ani o úraz.

Odpověď

Podle § 380, odst. 1 Zákoníku práce je pracovním úrazem poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, přičemž není stanoveno, že musí jít o traumatické poškození (trauma – v lékařství označuje náhlou zevní událost, která vede k narušení celistvosti a neporušenosti organismu, ale to bychom se dostali do hodně odborné diskuze co ještě je trauma a co už není).

Podle § 105, odst. 1 Zákoníku práce je zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje, svědků a za účasti odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Podle § 2, odst. 1 vyhlášky 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání má organizace (zaměstnavatel) právo, aby za ni pojišťovna nahradila škodu, která vznikla pracovníkovi při pracovním úrazu v rozsahu, v jakém za ni organizace odpovídá podle zákoníku práce. A dále podle § 8, písm. c) je organizace povinna, v řízení o náhradě škody, respektovat pokyny pojišťovny.

Z výše uvedeného vyplývá, že o tom zda zaměstnanec utrpěl pracovní úraz, rozhoduje zaměstnavatel šetřením tohoto úrazu. V případě, že šetřením dospěje k názoru, že byly splněny podmínky pro vznik pracovního úrazu (krátkodobé, náhlé a násilné působení zevních vlivů při plnění pracovních úkolů), zaměstnanec událost řádně nahlásil (případně jsou svědci události), není důvod úraz neuznat jako pracovní.

Pojišťovna je přitom povinna respektovat šetření zaměstnavatele.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 21. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.94

V některých sociálních zařízeních s mentálně postiženými klienty (např. u práce zařazené v kategorii 2 bez rizika) slouží zaměstnanec podle pracovní smlouvy i 1x v týdnu noční službu. Dle § 94 odst. 2), zákoníku práce se nejméně 1x ročně účastní vyšetření lékařem pracovnělékařské péče z důvodu výkonu noční práce. Dále dle § 11 odstavce 2), zákona č. 79/2013 Sb., se zaměstnanec účastní periodické prohlídky 1x za 5 let, nebo jednou za tři roky při dovršení 50 let věku. Platí uvedená povinnost absolvovat dvojí režim lékařských prohlídek (noční práce + věková prohlídka) např. v kategorii druhé jednou za 5, 10, 15,… eventuálně v 50, 53, 56… letech věku?
 

Odpověď

Jedná se jednoznačně o zaměstnance pracujícího v noci, protože:

„Zaměstnanec pracující v noci je zaměstnanec, který odpracuje během noční doby nejméně tři hodiny ze své pracovní doby během 24 hodin po sobě jdoucích, v průměru alespoň jednou týdně, v období nejdéle 26 týdnů po sobě jdoucích.“

V tomto případě platí pro zaměstnance několik různých lhůt pro pracovně lékařské prohlídky.

Podle Zákoníku práce § 94, odst. 2, písmena b), je povinen být vyšetřen (zaměstnavatel je povinen zajistit vyšetření) pravidelně podle potřeby, nejméně však jednou ročně.

Podle zákona o ochraně veřejného zdraví a jeho prováděcího předpisu (vyhláška 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií…) není ze stejného důvodu zařazen do 2. kategorie práce, protože by musel pracovat v třísměnném nebo nepřetržitém režimu práce (nebo pouze v nočních směnách, ale to by byl zařazen do 3. kategorie). Předpokládám ale, že je zařazen do 2. kategorie z jiných důvodů (např. fyzická zátěž, biologičtí činitelé), a v tomto případě se na něj vztahují lhůty pracovně lékařských prohlídek podle vyhlášky 79/2013 Sb., § 11, odst. 2, písm. b), do 50 let věku jednou za pět let a nad 50 let jednou za tři roky.

Aby toho ale nebylo málo, protože pracuje v sociálním zařízení, vztahuje se na něj i prohlídka podle přílohy 2, části II. Rizika ohrožení zdraví, odst. 1. „Práce ve školách a školských zařízeních podle školského zákona, ve zdravotnictví, v zařízeních sociálních služeb, včetně poskytování sociálních služeb ve vlastním sociálním prostředí osob, a práce v dalších zařízeních obdobného charakteru“ vyhlášky 79/2013 Sb. V tomto případě se na pracovně lékařské prohlídky vztahuje lhůta podle § 11, odst. 3, do 50 let věku jednou za čtyři roky a nad 50 let jednou za dva roky.

Protože ve všech výše uvedených případech není požadavek na rozšířené vyšetření nad rámec základního vyšetření (vyhláška 79/2013 Sb., § 7, odst. 1), bude náplň periodických prohlídek stejná (posuzující lékař má právo si vyžádat další vyšetření, pokud má nějaké pochybnosti vztahující se ke zdravotnímu stavu posuzovaného – § 7, odst. 2, písm. d)).

Zaměstnavatel každý rok vyšle zaměstnance na pracovně lékařskou prohlídku a v žádosti o pracovně lékařskou prohlídku uvede jako důvod „noční práci“, dále žádost rozšíří jednou za čtyři nebo dva roky o „práce v zařízeních sociálních služeb“, a jednou za pět nebo tři roky o „faktory“, pro které je práce zařazená v 2. kategorii (viz obsah žádosti podle vyhlášky 79/2013 Sb., § 15).

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 21. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.93

Od kolegy jsem se dozvěděl, že jste nedávno rozesílali informaci o změnách v nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamů o úrazu, které nastanou po 1. lednu 2015.

Nerad bych zbytečně absolvoval nějaké školení, když prý těch změn není mnoho. Mohli byste text nařízení vlády i se změnami zveřejnit ještě jednou?

Odpověď

Aktuální text NV č. 201/2010 Sb., stejně jako i aktuální znění některých dalších důležitých předpisů je dostupný na našich webových stránkách pod záložkou Ke stažení, nebo rovnou ZDE.

Nové tiskopisy "Záznam o úrazu" a "Hlášení změn" si můžete objednat ZDE.

Dotaz č.92

Je nějaká hranice u expanzomatu, která určuje kdy se jedná o tlakovou nádobu a kdy nikoli.

Odpověď

Problematiku stanovení vyhrazených tlakových zařízení (zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví osob) řeší vyhláška č.18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti v platném znění. V § 3 písm. d) citované vyhlášky je uvedeno, že zařízení podle této vyhlášky nejsou tlakové nádoby do 10 litrů (včetně), u nichž bezpečnostní součin nepřevyšuje 10.

Pro vysvětlení - jedná se o součin objemu a tlaku. Pokud bychom použili názorného příkladu, a budeme mít expanzomat s objemem 9 litrů a jeho uváděný tlak činí 1 Mpa, pak jeho bezpečnostní součin je 9. V daném případě by se nejednalo o tlakovou nádobu podle vyhl. č.18/1979 Sb. v platném znění.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 21. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.91

Pokud zaměstnanec vykoná preventivní prohlídku dříve než je stanoveno (90 dnů) – např. 91 dní před ukončením platnosti předešlé kontroly (např. předešlá prohlídka byla (zde třeba roční – práce v noci) provedena dne 8. 1. 2013 – tzn., že je platná do 8. 1. 2014) a zaměstnanec byl na preventivní prohlídce 9. 10. 2013, je tento zdravotní posudek platný? Nebo je nutné, aby absolvoval zdravotní prohlídku ještě jednou v nějakém termínu do těch předmětných 90 dní?

Odpověď

Nevím, jaký důvod vede v tomto případě ke zkrácení lhůty pracovně lékařské prohlídky.

V tomto případě platí ustanovení § 43, odst. 2, zákona 373/2011 Sb. Zaměstnanec ale může absolvovat pracovně lékařskou prohlídku dříve, než zákonem určených 90 dnů před uplynutím platnosti lékařského posudku, přičemž se v tomto případě nejedná o „periodickou“ pracovně lékařskou prohlídku podle § 11 vyhlášky 79/2013 Sb., ale o prohlídku „mimořádnou“ podle § 12.

Provedení mimořádné prohlídky je možné na žádost zaměstnavatele i zaměstnance (§ 12, odst. 3, písm. a) vyhlášky 79/2013 Sb. nebo v případě prohlídky pro noční práci podle § 94, odst. 2, písm. a) Zákoníku práce).

Lékařský posudek je platný od data vydání.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 21. ročník, vydává ROVS

....
• 41
• 42
• 43