Otázky a odpovědi

....
• 39
• 40
• 41

Dotaz č.105

Pokud jsou všichni zaměstnanci dané společnosti navrženi v kategorii č. 1 – je nutné návrh na zařazení podávat na KHS? Vyžaduje nějakou zprávu lékař zaměstnance?

Odpověď

Podle zákona 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví se zaměstnanci nenavrhují do kategorií, ale do kategorií se zařazují jimi vykonávané práce (činnosti).

Zákon v § 37 stanovuje, že práce se zařazují do čtyř kategorií, přičemž o zařazení prací do třetí nebo čtvrté kategorie rozhoduje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví na návrh zaměstnavatele, a práce do druhé kategorie zařazuje zaměstnavatel.

Návrh (u prací výsledné 3. a 4. kategorie) nebo seznam (u prací výsledné 2. kategorie) se předkládá orgánu ochrany veřejného zdraví (v tomto případě příslušnému pracovišti krajské hygienické stanice) do 30 dnů od zahájení práce.

Ostatní práce na pracovištích zaměstnavatele, které nebyly takto zařazeny, se považují za práce kategorie první. Pro tyto práce se nezpracovává návrh ani seznam.

Zaměstnavatel je povinen pověřeným zaměstnancům poskytovatele pracovně lékařských služeb, podle zákona 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, sdělit informace potřebné k hodnocení a prevenci rizik možného ohrožení života nebo zdraví na pracovišti, včetně výsledků měření faktorů pracovních podmínek a sdělit jim informace rozhodné pro ochranu zdraví při práci.

V praxi to znamená, že zaměstnavatel, u prací zařazených do 3. a 4. kategorie, předává kopii rozhodnutí hygienické stanice o zařazení prací (případně 2. rizikové), nebo, u prací zařazených do 2. kategorie, sdělení hygienické stanice a seznam těchto prací.

Z výše uvedeného vyplývá, že lékaři zaměstnance, jehož výkon práce je zařazen do 1. kategorie, zaměstnavatel nepředkládá žádnou dokumentaci o zařazení do kategorie práce, protože není povinen takovou dokumentaci zpracovat.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 21. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.104

Postižená zaměstnankyně – skladnice asi před rokem při vyskladňování zboží z regálu za použití hliníkových schůdků spadla na podlahu skladu z výšky asi 30 cm. Přes to, že pád nevypadal nebezpečně, při lékařském vyšetření bylo u postižené konstatování „nalomení bederního obratle“. Ze strany zaměstnavatele ani ze strany postižené nedošlo k porušení předpisů BOZP.

Postižená v důsledku uvedeného úrazu a po provedení mimořádné lékařské prohlídky pravděpodobně nebude nadále moci vykonávat práci skladnice. Ve společnosti může nastat situace, že pro postiženou, s ohledem na její kvalifikaci nebude možné zajistit jinou vhodnou práci. Aby byla společnost na tuto případnou situaci připravena, rádi bychom věděli (v případě, že pro postiženou práci odpovídající jejímu zdravotnímu stavu nebude možné zajistit), jak bude probíhat odškodnění úrazu (finanční náhrady, sledování těchto náhrad, odstupné a jeho výše…)

a) v případě ukončení pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem,

b) v případě ukončení pracovního poměru výpovědí danou zaměstnancem (postiženou).

Odpověď

V úvodu je třeba říct, že odpovědnost zaměstnavatele za pracovní úraz je objektivní a zaměstnavatel je povinen nahradit škodu, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP, pokud se odpovědnosti zcela nebo zčásti nezprostí ze zákonem stanovených důvodů (ust. § 366 odst. 4 ZP), pro což v tomto konkrétním případě patrně nejsou žádné důvody.

Rozsah náhrady škody a druhy náhrad jsou upraveny v zákoníku práce v ust. § 365 a následujících. Náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti zřejmě postižená již dostává a je otázkou, jak to bude poté, až jí pracovní neschopnost skončí.

Situace A: Zaměstnankyni nemůžete dát výpověď v době dočasné pracovní neschopnosti (ust. § 53 ZP odst. 1 písm. a) ZP). Výpověď lze dát podle ust. § 52 písm. d) ZP – nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo podle rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz. Zaměstnankyni budete v tomto případě povinni vyplatit odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku (ust. § 67 odst. 2 ZP). Vzhledem k tomu, že pro zaměstnankyni nemáte jinou vhodnou práci ani na dobu výpovědní lhůty, dochází k situaci, kdy zaměstnankyně nebude moci pracovat z důvodu jiné překážky na straně zaměstnavatele a budete jí muset za dobu výpovědní lhůty vyplácet náhradu podle ust. § 208 ZP.

Situace B: U zaměstnankyně přichází vedle možnosti dát normální výpověď též možnost okamžitě zrušit pracovní poměr, pokud podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, nemůže dále konat práce bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil v době 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku výkon jiné pro něho vhodné práce. Pokud zaměstnankyně využije tyto způsoby ukončení pracovního poměru, odstupné jí nenáleží.

Přichází v úvahu ještě třetí situace, která by byla pro obě strany výhodná:

Situace C: Zaměstnankyně a zaměstnavatel se dohodnou o skončení pracovního poměru z toho důvodu, že zaměstnankyně nesmí podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo podle rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz (důvod musí být uveden v dohodě). V takovém případě zaměstnankyni přísluší vyplatit odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku (ust. § 67 odst. 2 ZP). Odpadá situace, kdy během výpovědní doby zaměstnavatel pro zaměstnankyni nemá práci.
Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti zaměstnankyni bude příslušet i po skončení pracovního poměru ve vaší firmě, pokud zaměstnankyně z důvodů pracovního úrazu nedosáhne původní výše mzdy, jako u vás před úrazem; i pokud zaměstnankyně bude vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání (ust. § 371 odst. 3 ZP). Různé situace ovlivňující výši náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti řeší další odstavce ust. § 371 ZP. Platí, že zaměstnavatel zaměstnanci neuhradí škodu do výše částky, kterou si bez vážných důvodů opomenul vydělat.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 21. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.103

Několik roků jsem úspěšně využíval váš program SIB – LEX. Před třemi roky mi firma odmítla zaplatit roční aktualizace. Tři roky jsem tedy program neaktualizoval a tudíž i stále méně a méně používal. Situace v naší firmě se zlepšila a rád bych se k programu SIB – LEX vrátil. Musím si ho znovu koupit za plnou cenu, anebo budu mít nějakou slevu?

Odpověď

Pokud jste si v minulosti legálně náš program pořídil, anebo ho zdarma dostal v našich kurzech tak  vás máme stále v naší databázi uživatelů programu SIB–LEX. Stačí si pouze předplatit aktualizace. K tomu dále uvádíme:

• Zašlete Vaši adresu na e-mail: info@rovs.cz a my vystavíme Zálohový list na roční aktualizace programu – cena 5.150 Kč včetně DPH a expedičních nákladů, po jeho zaplacení obdržíte daňový doklad
• Aktualizace rozesíláme doporučeným dopisem 4x ročně (březen, červen, září, prosinec) – vždy ke konci měsíce
• V případě výměny počítače za nový  můžete program instalovat z posledního aktualizačního CD.
• K programu obdržíte dvě kartičky s kódem pro dvě instalace programu. První kartičky se rozesílaly již v březnu 2014. Tyto kartičky slouží pro instalaci  a následnou identifikaci licence a je nutné je USCHOVAT!
• O aktivační klíče žádejte, pokud to bude možné, e-mailem. Vzhledem k množství uživatelů nejsme schopni vyřizovat aktivace telefonicky.
• V případě jakýchkoli problémů s instalací a aktivací programu, je vám k dispozici technická podpora na tel: 606 036 446

Technik IT společnosti ROVS s.r.o.

Dotaz č.102

Rád bych se informoval, ohledně psychodiagnostického vyšetření. Může, nebo musí toto vyšetření zaměstnavatel vyžadovat u zaměstnanců nebo profesí, u kterých je předpoklad vzniku mimořádné události, nebo zátěžové situace a závisí na jejich správném rozhodnutí bezpečnost a zdraví dalších zaměstnanců, např. zaměstnanci pracující s chemickými látkami, kde hrozí nebezpečí vzniku mimořádné události s vážnými následky?

Řeší konkrétně tuto problematiku některá platná legislativa?

Odpověď

Věcnou náplň lékařských prohlídek stanovuje nyní pro většinu případů Vyhl. č. 79/2013 Sb.

Pokud se týká práce s nebezpečnými chemickými látkami, jsou tam uvedeny kontraindikace a mezi nimi i některá duševní onemocnění drogová a alkoholová závislost. Jde však již o onemocnění nebo záznam v anamnéze, specifická cílená psychologická vyšetření předepsána nejsou.

Některé zvláštní právní předpisy, např. vydané na základě silničního zákona, mohou požadovat psychologická vyšetření, ale vždy je to dáno specifickým předpisem k dané činnosti.

Mám-li to shrnout, není-li specifickým právním předpisem řečeno jinak, vyšetření tohoto typu není obecně vyžadováno.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 21. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.101

Kdo může provést technickou kontrolu motorových manipulačních vozíků ve smyslu NV. č. 378/2001 Sb.? Může to být pověřený zkušený zaměstnanec provozovatele vozíků s kvalifikací automechanik, který byl seznámen s obsluhou a návodem k obsluze od výrobce? Musí být proškolen u výrobce? Jaký doklad je nutné mít?

Odpověď

Citované Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí určuje povinnost provozovatele motorových manipulačních vozíků provádět pravidelné technické kontroly manipulačních vozíků (tj. nejen motorových) v intervalu jednou za 12 měsíců, nebo jednou za rok, jak usoudí provozovatel. Kdo je oprávněn technické kontroly provádět, obecně uvádí platná ČSN 26 8805 Manipulační vozíky s vlastním pohonem – Provoz, údržba, opravy a technické kontroly takto:

4 Technický stav a jeho kontrola.

4.2.1 Technická kontrola se provádí na základě výrobní dokumentace

4.2.3 Provozovatel vozíku může zajistit provedení technické kontroly u kontrolního místa.

4.3 Kontrolní místo

4.3.1 Kontrolní místo může být zřízeno:
a) výrobcem pro vozíky, které vyrobil
b) pověřeným zástupcem pro vozíky, které nejsou předmětem zmocnění
c) nezávisle na výrobě, servisu a provozu manipulačních vozíků.

4.3.2 Kontrolní místo podle bodu 4.3.1 a) a b) prokazuje odbornou způsobilost osvědčením vydaným výrobcem nebo jeho pověřeným zástupcem.

4.3.3 Kontrolní místo podle bodu 4.3.1 c) prokazuje odbornou způsobilost certifikátem systému jakosti vydaným certifikačním nebo inspekčním orgánem.

V konečném důsledku tedy záleží na provozovateli pro co se rozhodne. Jestliže důsledně dodržuje systém jakosti daný normami ISO 9000, tak je v jeho zájmu držet se bodu 4.3. Tedy pokud je motorový manipulační vozík v záruce bodů 4.3.1 a), b). (Příslušné osvědčení kontrolního technika může vystavit zástupce výrobce nebo dovozce). Po uplynutí záruční lhůty pak bodu 4.3.1 c).

Certifikát systému jakosti pro výkon funkce kontrolního technika a zřízení kontrolního místa a způsob provádění technických kontrol lze například získat od akreditovaného certifikačního orgánu č. 3073 ČSMM –L Praha. Viz. www.csmml.cz.

Postupuje-li provozovatel jiným způsobem např. pověří výkonem funkce kontrolního technika automechanika bez patřičného prokazatelně doloženého teoretického a praktického výcviku a znalostí systému jakosti včetně vybavení přístrojovou technikou (v pravidelných intervalech cejchovanou), které vyžadují zejména měření hydraulického systému zvedacího zařízení a brzdové soustavy, tak se v případě těžkého nebo smrtelného úrazu vyplývajícího z nedostatečně a prokazatelně provedené technické kontroly (tzn. prokazatelné výsledky měření brzdové a hydraulické soustavy) vystavuje postihu ze strany orgánů činných v trestném řízení.

Další závažnou problematikou je prokazatelné měření obsahu škodlivin ve výfukových plynech u motovozíků (tj. manipulační vozíků se spalovacím motorem) s alternativním pohonem LPG nebo CNG. Rovněž není jednoduché řešení technických kontrol motorových manipulačních vozíků určených pro prostředí s nebezpečím požáru a výbuchu (dle ČSN 26 8815 Bezpečnost manipulačních vozíků – Provoz v prostředí s nebezpečím výbuchu - Použití v hořlavých plynech, parách, mlhách a prachu). Provádění technických kontrol vozíků s přídavným zařízením, jako jsou jeřábová ramena nebo montážní plošiny zasahuje do problematiky zdvihacích zařízení.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 21. ročník, vydává ROVS

....
• 39
• 40
• 41