Tato webová stránka používá cookies

K personalizaci obsahu a reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze naší návštěvnosti využíváme soubory cookies. Informace o tom, jak náš web používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Partneři tyto údaje mohou zkombinovat s dalšími informacemi, které jste jim poskytli nebo které získali v důsledku toho, že používáte jejich služby.

Otázky a odpovědi

Dotaz č.110

Organizace zaměstnává pracovníka na dohodu (práce zařazená v 1. kategorii), pro výkon práce občas používá své osobní auto. Musí či nemusí podstoupit vstupní, po té periodickou prohlídku u svého obvodního lékaře?

Odpověď

Zaměstnanec může absolvovat pracovně lékařskou prohlídku u svého registrujícího lékaře (poskytovatel v oboru všeobecné praktické lékařství) pouze pokud vykonává činnosti nebo práce zařazené do 1. kategorie podle zákona o ochraně veřejného zdraví nebo není-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jinými právními předpisy, se souhlasem zaměstnavatele.

Protože řízení vozidla do 3,5 t je podle vyhlášky 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách, příloha 2, část II. Rizika ohrožení zdraví, odst. 5 „Řízení motorových vozidel s výjimkou řidičů podle § 87 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, pokud je tato činnost vykonávána jako obvyklá součást výkonu práce nebo jsou do místa výkonu práce přepravovány další osoby“, rizikovým faktorem, musí uchazeč i zaměstnanec, se kterým zaměstnavatel uzavřel dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti, absolvovat pracovně lékařskou prohlídku u lékaře poskytovatele pracovně lékařských služeb zaměstnavatele, ve smyslu § 54, odst. 2, písm. b) a § 59, odst. 1, písm. b), odst. 2. zákona 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.

Přitom pro pracovně lékařské prohlídky není určující, zda zaměstnanec řídí vlastní vozidlo nebo vozidlo zaměstnavatele, ale že řídí vozidlo jako činnost pro zaměstnavatele, a pro tuto činnost je předepsána pracovně lékařská prohlídka podle právního předpisu.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 21. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.109

Musí brigádníci pracující na dohodu na pracovišti bez rizika (1. kategorii) podstoupit vstupní lékařskou prohlídku?

Odpověď

Pojem brigádníci a brigáda již několik let Zákoník práce nezná, a z tohoto důvody jsou tyto pojmy zavádějící.

Jedná se o zaměstnance, se kterým zaměstnavatel uzavřel dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti.

Podle § 59, odst. 1, písm. b) zákona 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách v platném znění, zaměstnavatel vstupní lékařskou prohlídku zajistí vždy před uzavřením dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, má-li být osoba ucházející se o zaměstnání zařazena k práci, která je podle zákona o ochraně veřejného zdraví prací rizikovou nebo je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jinými právními předpisy; zaměstnavatel může vstupní lékařskou prohlídku vyžadovat též, má-li pochybnosti o zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o práci, která není prací rizikovou a která má být vykonávána na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.

V případě, že uchazeč o zaměstnání, vykonávají činnosti pro zaměstnavatele na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, který nebude vykonávat rizikové práce (mj. jsou to také práce, uvedené v příloze 2, části II vyhlášky 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách) nebo činnosti, pro které je prohlídka stanovená jinými právními předpisy (např. atomový zákon, zákon o silničním provozu, zákon o drahách), a zaměstnavatel nemá pochybnosti o zdravotním stavu k výkonu předpokládané činnosti uchazeče, nemusí uchazeč absolvovat vstupní pracovně lékařskou prohlídku.

- koj -
Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 21. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.108

Kdy používat „žádanku o lékařskou prohlídku zaměstnance“ a kdy použít „lékařský posudek o zdravotní způsobilosti“?

Odpověď

Žádost a posudek jsou dva různé dokumenty.

Žádost je dokument, který „vyplňuje“ zaměstnavatel, a kterým požaduje po poskytovateli pracovně lékařských služeb provedení pracovně lékařské prohlídky zaměstnance.

Náležitosti, které žádost musí obsahovat, stanovuje § 15 vyhlášky 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách, která je prováděcím předpisem zákona 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.

V žádosti musí být uvedeny tyto náležitosti:

  • identifikační údaje zaměstnavatele, a to:
    • obchodní firmu nebo název a adresu sídla zaměstnavatele nebo organizační složky zahraniční osoby na území České republiky, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, je-li zaměstnavatelem právnická osoba,
    • adresu místa podnikání, jméno, popřípadě jména, příjmení, adresu místa trvalého pobytu nebo adresu místa hlášeného přechodného pobytu na území České republiky nad 90 dnů nebo adresu místa trvalého pobytu cizince na území České republiky nebo bydliště v cizině, je-li zaměstnavatelem fyzická osoba,
    • název, sídlo a identifikační číslo organizační složky státu nebo kraje nebo obce, je-li zaměstnavatelem stát, kraj nebo obec,
  • identifikační údaje zaměstnance nebo osoby ucházející se o zaměstnání, a to jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu na území České republiky, nebo adresu místa hlášeného přechodného pobytu na území České republiky nebo, nemá-li takovou adresu, adresu místa bydliště,
  • údaje o pracovním zařazení zaměstnance nebo údaje o předpokládaném pracovním zařazení osoby ucházející se o zaměstnání, dále údaje o druhu práce, režimu práce, o rizikových faktorech ve vztahu ke konkrétní práci, míře rizikových faktorů pracovních podmínek vyjádřené kategorií práce podle jednotlivých rozhodujících rizikových faktorů pracovních podmínek,
  • druh požadované pracovně lékařské prohlídky,
  • důvod k provedení prohlídky.

Posudek je dokument, který vydává poskytovatel na žádost zaměstnavatele (v případě poskytování pracovně lékařských služeb) podle § 42 zákona 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.

Náležitosti, které posudek musí obsahovat, stanovuje § 17 vyhlášky 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách.

V posudku musí být uvedeny tyto náležitosti:

  • identifikační údaje zaměstnavatele, a to:
    • obchodní firmu nebo název a adresu sídla zaměstnavatele nebo organizační složky zahraniční osoby na území České republiky, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, je-li zaměstnavatelem právnická osoba,
    • adresu místa podnikání, jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresu místa trvalého pobytu nebo adresu místa hlášeného přechodného pobytu na území České republiky nad 90 dnů nebo adresu místa trvalého pobytu cizince na území České republiky nebo bydliště v cizině, je-li zaměstnavatelem fyzická osoba,
    • název, sídlo a identifikační číslo organizační složky státu nebo kraje nebo obce, je-li zaměstnavatelem stát, kraj nebo obec,
  • údaje o pracovním zařazení posuzované osoby, dále údaje o druhu práce, režimu práce, o rizikových faktorech ve vztahu ke konkrétní práci, míře rizikových faktorů pracovních podmínek vyjádřené kategorií práce podle jednotlivých rozhodujících rizikových faktorů pracovních podmínek,
  • posudkový závěr,
  • termín provedení mimořádné prohlídky, je-li takový postup důvodný.

Dále posudek musí obsahovat podle přílohy 1, části 9, vyhlášky 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci, vždy:

  • identifikační údaje:
    • posuzované osoby v rozsahu jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, adresa místa trvalého pobytu posuzované osoby, popřípadě místo pobytu na území České republiky, jde-li o cizince,
    • poskytovatele, jehož jménem posuzující lékař lékařský posudek vydal, a to identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, adresa sídla nebo místa podnikání, razítko poskytovatele,
    • lékaře, který posudek jménem poskytovatele vydal, a to jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis lékaře,
    • pořadové číslo nebo jiné evidenční označení posudku,
  • účel vydání posudku,
  • posudkový závěr,
  • poučení o možnosti podat návrh na přezkoumání,
  • datum vydání posudku,
  • datum ukončení platnosti posudku, pokud je třeba na základě zjištěného zdravotního stavu nebo zdravotní způsobilosti omezit jeho platnost, nebo pokud tak stanoví jiný právní předpis.

Pro náležitosti posudku při posouzení zdravotního stavu „řidičů z povolání“ podle § 87 zákona 361/2000 Sb., o silničním provozu, platí vzor posudku stanovený přílohou 2 prováděcí vyhlášky 277/2004 Sb., o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel.

V tomto případě by žádost zaměstnavatele měla být doplněna „Prohlášením posuzované osoby ke své zdravotní způsobilosti“, podle přílohy 1 výše uvedené vyhlášky.

Protože žádost a posudek obsahují některé stejné údaje a zákon to nezakazuje, ani nepřikazuje vést tyto dokumenty odděleně, lze pro žádost a posudek, případně v dohodě s poskytovatelem pracovně lékařských služeb, vytvořit jeden společný formulář, který obsahuje všechna výše uvedená data.

Vzory a formuláře žádosti a posudku obsahuje např. CD Ochrana zdraví, část Pracovně lékařské služby, které vydal ROVS v roce 2014.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 21. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.107

Mohli by jste mi poradit jak provést výpočet k paragrafu 15 písm. b) zákona č. 309/2006 Sb.? 500 pracovních dnů v přepočtu na 1 fyzickou osobu. Nemůžeme se s kolegou shodnout, jak to počítat. Prosím, připojte vzorový výpočet.

Odpověď

Práce budou probíhat od 1. dubna 2014 do 26. července 2014, to je celkem 81 pracovních dnů (duben 21, květen 20, červen 21 a červenec 19). Zhotovitel bude tyto práce provádět celkem 6 pracovníky. To znamená 81 pra-covních dnů x 6 pracovníků = 486 pracovních dnů v přepočtu na 1 fyzickou osobu - tedy méně než 500. Když bude na pracovišti 7 pracovníků - 81 x 7 = 567 - to znamená více než 500 pracovních dnů v přepočtu na 1 fyzickou osobu.

Ne vždy se však setkáme s tím, že je na pracovišti stejný počet pracovníků po celou dobu realizace jako v předchozím případě. Může tedy nastat případ, že na staveništi bude:

6 pracovníků provádějící výkopové práce v dubnu a květnu 2014 = 41 pracovních dnů - tedy (6 x 41) 246 pracovních dnů v přepočtu na 1 fyzickou osobu,

5 pracovníků pokládající zámkovou dlažbu v červnu a červenci 2014 = 40 pracovních dnů (5 x 40) = 200 pracovních dnů v přepočtu na 1 fyzickou osobu

a po celou dobu výstavby bude na pracovišti 1 vedoucí pracovník (mistr) - to je 81 pracovních dnů.

Tedy sumář: 246 + 200 + 81 = 527 pracovních dnů v přepočtu na jednu fyzickou osobu

Budou-li na staveništi pracovat pracovníci dalších profesí = řidiči nákladních automobilů, strojníci strojů, ostraha staveniště apod. tak se tito pracovníci také stejným způsobem započítávají do celkového počtu pracovníků a tedy i celkového počtu pracovních dnů.

Z uvedeného je zřejmé, že zadavatel stavby musí úzce spolupracovat se zhotovitelem, který požadovaná data dodá (prokazatelně - tedy nejlépe písemnou formou), aby měl zadavatel stavby relevantní podklad k případnému zpracování "oznámení o zahájení prací".

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 21. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.106

Mohla by jste mě osvětlit, jak moc se nás (odborně způsobilých osob) bude týkat nový občanský zákoník? Měl bych hned počátkem ledna 2014 uzavírat novou smlouvu a nechtěl bych se dopustit nějakých „přehmatů“. Musí se nějak upravit stávající smlouvy?

Odpověď

Závazkové vztahy mezi odborně způsobilými osobami v oblasti BOZP a právnickými osobami nebo fyzickými osobami se od ledna 2014 řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“).

Pozornosti odborně způsobilých osob ohledně závazkových vztahů doporučuji z NOZ především:

  • všeobecná ustanovení o závazcích (tj. ust. § 1721 až § 2054) a
  • závazky ze smluv příkazního typu (§ 2430 – § 2520).

I když odborně způsobilá osoba neuzavře s firmou přímo písemnou smlouvu o poskytování služeb v oblasti BOZP/prevenci rizik, ale postupuje jen na základě objednávky a následně vyfakturuje své poskytnuté služby, i v tom případě se obstarává věc příkazce, tedy poskytování těchto služeb má charakter závazku vyplývajícího ze smlouvy příkazního typu.

Je možné upravit dosavadní smlouvu s tím, že pokud odkazuje na starý občanský zákoník nebo obchodní zákoník, jsou tato ustanovení již nerelevantní. Na závazkový vztah se bude nadále vztahovat NOZ. Je možné smlouvu upravit dodatkem nebo uzavřít smlouvu novou.

Při koncipování dodatku ke staré smlouvě nebo nové smlouvy o poskytování služeb v oblasti BOZP/prevenci rizik doporučuji vycházet z dosavadních zkušeností mezi odborně způsobilou osobou a jinou právnickou nebo fyzickou osobou a dohodnout závazkové vztahy ve smlouvě co nejpodrobněji, aby se předešlo budoucím nedorozuměním či pátráním po tom, co se bude vztahovat na smlouvou neřešenou záležitost z ustanovení NOZ.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 21. ročník, vydává ROVS