Otázky a odpovědi

....
• 22
• 23
• 24

Dotaz č.190

Jaká úskalí z pohledu BOZP mohou nastat v případě, že bychom jednu z knihoven Městské knihovny v Praze, směřovali k částečně samoobslužnému provozu (pobytová knihovna). Prostě bychom knihovnu nějaké skupině nebo dvěma skupinám současně (veřejnosti) zapůjčili, třeba na 4 hodiny nebo celý den, a oni by tam sledovali televizi, studovali, četli, vařili si kávu…

Byla zvažována i varianta, že zaměstnanec MKP bude třeba přítomen na pracovišti jen hodinu na předání knihovny nebo také vůbec a knihovnu by předával dobrovolník.

Moje odpověď byla:

„Bude-li na pracovišti (pobytová knihovna) přítomen zaměstnanec (knihovník), musí být splněny všechny požadavky na bezpečnost zaměstnanců a ochranu jejich zdraví při práci, stejně jako na jiných pracovištích MKP. V tomto případě v rámci předcházení rizik, by bylo mimořádně žádoucí, aby na tomto pracovišti současně pracovali alespoň dva zaměstnanci z důvodu bezpečnosti zaměstnanců, protože zaměstnanec + dobrovolník není ideální složení.

V případě, že na pracovišti (pobytová knihovna) nejsou přítomni zaměstnanci MKP, je z hlediska BOZP úplně jedno, co tam kdo dělá.

Odpovědnost za způsobenou škodu na majetku a zdraví jiných přítomných lidí řeší jiné zákony.“

Prosím o Vaše odborné stanovisko.

Odpověď

Bohužel z Vaší strany se jedná o špatnou odpověď, protože podle § 101, odst. 5 zákoníku práce povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci, se vztahuje na všechny fyzické osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích.

Vzhledem k tomu, že neuvádíte na základě jakého právního vztahu by samoobslužný provoz fungoval, mohou nastat různé varianty řešení.

Pokud byste skupině prostory poskytovali na základě smluvního vztahu, je nutno požadavky bezpečnosti řešit ve smlouvě.

Pokud by byly prostory poskytovány jako veřejně přístupné (s dohledem nebo bez dohledu zaměstnance nebo dobrovolníka), bylo by vhodné zpracovat pro prostory „Návštěvní řád“ s uvedením požadavků na bezpečnost návštěvníků, který by byl umístěn na vhodném viditelném místě.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 22. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.189

Jaká je četnost periodických prohlídek u osob se zdravotním postižením (průkaz ZTP, ZZ) zaměstnávaných v organizaci, které vykonávají práce zařazené do I. kategorie, a které pracují na zkrácený pracovní úvazek 6 hodin.

Má organizace další povinnosti s tímto související?

Odpověď

Pro pracovně lékařské prohlídky zaměstnanců se zdravotním postižením platí stejné podmínky, jako pro zaměstnance bez zdravotního postižení. Lhůty pro periodické pracovně lékařské prohlídky jsou stanoveny vyhláškou č. 79/2013 Sb. na:

• jednou za 6 let do 50 let věku zaměstnance,
• jednou za 4 roky nad 50 let věku zaměstnance.

V případě, že zaměstnanec vykonává práci, zařazenou pouze v 1. kategorii, a nevykonává činnost, pro kterou je předepsaná pracovně lékařská prohlídka některým právním předpisem, může zaměstnanec absolvovat pracovně lékařskou prohlídku (se souhlasem zaměstnavatele) u svého registrujícího lékaře, který je obeznámen s jeho zdravotním stavem, a může posoudit vhodnost jeho pracovního zařazení na základě podmínek, uvedených v žádosti zaměstnavatele o prohlídku.

Pokud zaměstnavatel nebude souhlasit s provedením prohlídky u registrujícího lékaře zaměstnance, zaměstnanec musí absolvovat prohlídku u poskytovatele pracovně lékařských služeb zaměstnavatele. Poskytovatel pracovně lékařských služeb si může vyžádat, pokud to uzná za potřebné, podklady pro provedení prohlídky od registrujícího lékaře zaměstnance.

V obou případech může posuzující lékař, na základě posouzení zdravotní stavu zaměstnance vzhledem k vykonávané práci, určit pro posuzovaného zaměstnance jinou (kratší) lhůtu další pracovně lékařské prohlídky, kterou vyznačí v posudku o provedení pracovně lékařské prohlídky.
 

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 22. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.188

Revizní technik plynových zařízení při poslední kontrole (odborné prohlídce) stavu nízkotlaké plynové kotelny upozornil na ustanovení článku 7.6 ČSN 07 0703 - kotelna musí být vybavena detekčním systémem se samočinným uzávěrem plynného paliva, který samočinně uzavře přívod plynného paliva do kotelny při překročení mezních parametrů indikovaných detekčním systémem.

V daném případě se jedná o nízkotlakou plynovou kotelnu uvedenou do provozu v roce 1995 - může Váš odborník na plynová zařízení poradit, jakým způsobem výše uvedený požadavek naplnit - tzzn. jaký detekční systém by byl vhodný a případně i kdo je schopen jej v relativně krátké době nainstalovat?

Odpověď

Na Váš dotaz nelze jednoznačně odpovědět není zřejmé, o jakou kategorii kotelny se jedná - zda se jedná o kotelnu I., II. nebo III. kategorie dle ČSN 07 0703.

Článek, na který se odvolává  revizní technik při odborné prohlídce  opravdu stanoví ve Vašem dotazu uvedené skutečnosti.

Dále je v článku č. 7.6 ČSN 07 0703 uvedeno, že detekční systém má dvoustupňovou funkci:

1. stupeň – optická a zvuková signalizace do místa pobytu obsluhovatele (může být i stažena na mobilní telefon),

2. stupeň – blokovací funkce (funkce samočinného uzávěru). Provoz kotelny může být obnoven až po vědomém zásahu obsluhovatele.

Detekční systém v kotelnách III. kategorie může být jednostupňový s blokovacími funkcemi při dosažení hodnot 1. stupně.

ČSN 07 0703 byla vydána v roce 2005 v čl. 1.3 je uvedeno, že zařízení kotelen postavených a jejich dokumentace rozpracovaná nebo provedená podle předchozí normy se nemusí upravovat, pokud orgány státní správy z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany, hygieny a životního prostředí nestanoví jinak.

Protože se jedná o tzv. aktivní zajištění kotelny samozřejmě tuto instalaci doporučujeme, ale na základě Vámi poskytnutých informací těžko můžeme poradit firmu, která by instalaci v místě Vašeho sídla provedla.

Doporučujeme se obrátit na revizního technika plynových zařízení, který odbornou prohlídku provedl, aby Vám poskytl nějaký kontakt na firmu, v blízkosti Vašeho sídla, která se danou problematikou zabývá.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 22. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.187

6. Dle vyhl. č. 18/1979 Sb. § 2 Vyhrazená tlaková zařízení

(1) Vyhrazená tlaková zařízení ve smyslu § 4 písm. d) až g) zákona (dále jen "zařízení") jsou:

a) parní a kapalinové kotle (dále jen "kotle"), jejichž konstrukční přesahuje 0,07 MPa a teplota pracovní látky převyšuje bod varu při tomto přetlaku,

b) tlakové nádoby stabilní (dále jen "tlakové nádoby"), jejichž nejvyšší pracovní přetlak přesahuje 0,07 MPa a které obsahují plyny, páry nebo žíravé, jedovaté a výbušné kapaliny o jakékoliv teplotě nebo jakékoliv kapaliny o teplotě převyšující jejich bod varu při přetlaku 0,07 MPa,

c) kovové tlakové nádoby k dopravě plynů (dále jen "nádoby na plyny"), jejichž kritická teplota je nižší než +50 °C, nebo plynů, u nichž při teplotě +50 °C je absolutní tlak (tenze par) vyšší než 0,3 MPa.

Chápu to tak, že aby byla tlaková nádoba VTZ, musí být splněna první podmínka a zároveň druhá nebo třetí, tj. v našem případě, tlaková nádoba je vyhrazeným zařízením, pokud  je v ní tlak  vyšší než 0,7bar a zároveň je v ní kapalina  o teplotě převyšující její bod varu při přetlaku 0,07 MPa. Voda (topné médium) se při tlaku 0,07MPa vaří při 91,2 °C, což není náš případ.

Tj. vzhledem k tomu, že vyhrazeným zařízením je tlaková nádoba, která splňuje obě podmínky, tj. max. přetlak (ta je splněna) a bod varu vody (není splněna), tak naše tlakové nádoby nejsou vyhrazenými technickými zařízeními.

Je má úvaha správná?

Odpověď

Vaše úvaha k výkladu vyhl. č. 18/1979 Sb. není správná. Především  je třeba  si uvědomit, že v expanzomatu  je plnící medium v plynné fázi buď vzduch, nebo dusík, a voda z topného systému se při topení  vlivem tepelné roztažnosti dostává  do expanzomatu,  který působí jako kompenzátor změny objemu vody topného systému.

Rozhodným ustanovením pro určení zda expanzomat je nebo není vyhrazené tlakové zařízení je ustanovení § 3 písmeno d) vyhl. č. 18/1979 Sb., kdy za zařízení podle této vyhlášky nejsou mimo jiné tlakové nádoby do 10 litrů (včetně), u nichž bezpečnostní součin nepřevyšuje 10, (pro upřesnění bezpečnostní  součin je součin nejvyššího pracovního přetlaku (p) v MPa a objemu (v) v litrech (dále jen "bezpečnostní součin").

Dále pak není správná ani Vaše úvaha týkající se  bodu varu při přetlaku 0,07MPa neboť tato činí  115 °C.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 22. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.186

Lze obuv, která splňuje níže uvedenou normu, hodnotit jako protiskluzovou?

Výrobce obuvi udává, že "obuv splňuje normu a zároveň dodatek SRA (požadavky odolnosti proti uklouznutí)".

ČSN EN ISO 20347 – tato evropská norma stanoví základní a dodatečné (nepovinné) požadavky na pracovní obuv. Obsahuje požadavky na vlastnosti obuvi a jejích částí spolu s odkazy na zkušební metody. Proti předchozímu vydání normy jsou v článcích, které se týkají odírání podšívky a odolnosti podešve proti opakovanému ohybu, doplněny další požadavky. K normě je také nově přiřazena příloha A, která se týká hybridní obuvi.

Odpověď

Obuv, kterou výrobce označil, že vyhovuje ČSN EN ISO 20347 Osobní ochranné prostředky - Pracovní obuv, splňuje požadavek na odolnost proti uklouznutí. Dodatek SRA označuje odolnost proti uklouznutí na keramické podlahové dlaždici s roztokem lauryl sulfátu sodného (zkušební metoda) – viz kapitola 5.1 a 5.3.4.2 uvedené normy.

Lauryl sulfát sodný je tenzid používaný v mnoha výrobcích pro osobní hygienu (např. mýdlo). Je to levné a velmi účinné pěnidlo.

V tomto případě je použit pro zkoušku obuvi proti uklouznutí na podlaze s keramickými dlaždicemi a „rozlitým úklidovým prostředkem“.

Takto označená obuv splňuje požadavek na odolnost proti uklouznutí.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 22. ročník, vydával ROVS

....
• 22
• 23
• 24