Otázky a odpovědi

....
• 23
• 24
• 25

Dotaz č.185

Subjekt zaměstnává osoby, které jim přidělí úřad práce k výkonu veřejně prospěšných prací (VPP). Nevím jaké povinnosti k těmto zaměstnancům, z hlediska BOZP a PO, vyplývají Obecnímu úřadu a jaké zajišťuje ÚP.

Na tyto osoby se vztahuje zákoník práce (jako na zaměstnance) a tudíž obec je povinna provádět školení, zajišťovat vstupní lékařské prohlídky atd.?

Tyto osoby jsou přijaty Obecním úřadem na dobu určitou a v některých případech jsou po určité době znovu přijati. V tomto případě nevím (když budou provádět stejné pomocné práce), jestli musí znovu na vstupní lékařskou prohlídku anebo periodickou anebo bude platit ta první vstupní lékařská prohlídka? Školení není problém, to provádíme automaticky při nástupu.

Odpověď

Veřejně prospěšné práce jsou stanoveny zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 112 takto:

„Veřejně prospěšnými pracemi se rozumí časově omezené pracovní příležitosti spočívající zejména v údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo jiných obdobných činnostech ve prospěch obcí nebo ve prospěch státních nebo jiných obecně prospěšných institucí, které vytváří zaměstnavatel nejdéle na 24 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, a to i opakovaně, k pracovnímu umístění uchazečů o zaměstnání. Pracovní příležitosti jsou vytvářeny na základě dohody s Úřadem práce, který na ně může zaměstnavateli poskytnout příspěvek.

Příspěvek lze poskytnout až do výše skutečně vynaložených prostředků na mzdy nebo platy na zaměstnance umístěného na tyto práce, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance.“

Obecný postup pro poskytnutí příspěvku je:

• Zpracování žádosti a její předání na místně příslušné Kontaktní pracoviště Úřadu práce ČR.
• Doložení povinných příloh.
• Projednání žádosti hodnotící komisí aktivní politiky zaměstnanosti, schválení žádosti.
• Podepsání Dohody o poskytnutí příspěvku mezi zaměstnavatelem a Úřadem práce ČR.
• Uzavření pracovního poměru mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, na kterého se příspěvek vztahuje, doložení kopie pracovní smlouvy na Úřad práce ČR.
• Vyúčtování příspěvku měsíčně zpětně na základě doručeného formuláře „Vyúčtování mzdových nákladů“, musí být doloženo nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí vykazovaného měsíčního období.
• Proplacení příspěvku do 30 kalendářních dnů od doručení „Vyúčtování mzdových nákladů“ na příslušné kontaktní pracoviště ÚP ČR.

Veřejně prospěšné práce jsou určeny na podporu zaměstnávání uchazečů o zaměstnání. Základní podmínkou přiznání příspěvku tedy je, že přijímaný zaměstnanec je v době vyřizování žádosti evidovaným uchazečem o zaměstnání.

Pracovní poměr s uchazečem o zaměstnání musí být uzavřen až po podpisu dohody s ÚP ČR.

Není možné požádat o příspěvek dodatečně a žádost vyřizovat se zpětnou platností.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že zaměstnavatel, v tomto případě Obecní úřad, po splnění předchozích podmínek, uzavírá s uchazečem o zaměstnání pracovní smlouvu na dobu určitou podle § 39 Zákoníku práce, a v tom případě pro pracovní poměr zaměstnavatele a zaměstnance vyplývají práva a povinnosti, které jsou stanoveny Zákoníkem práce a dalšími předpisy, řešící náležitosti pracovního poměru. Zaměstnavatel je tedy povinen postupovat i v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví jako v každém jiném pracovně právním vztahu.

Zaměstnanec musí absolvovat vstupní pracovně lékařskou prohlídku, a u periodické záleží na tom, jak dlouho bude pro zaměstnavatele pracovat (i opakovaně) a jaká lhůta periodické prohlídky je pro danou činnost předepsána právní předpisy.

Platnost pracovně lékařské prohlídky je dána platností lékařského posudku, kdy lékařský posudek pozbývá platnost:

• uplynutím doby, na kterou byl vydán,
• dnem, kdy měla být podle jiného právního předpisu nebo rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví nebo posuzujícího lékaře nebo jiné k tomu oprávněné osoby provedena lékařská prohlídka za účelem nového posouzení zdravotní způsobilosti posuzované osoby,
• dnem, kterým nastaly právní účinky lékařského posudku vydaného pro stejný účel a za stejných podmínek jako předcházející posudek, pokud z tohoto zákona nebo jiných právních předpisů nevyplývá jinak,
• ukončením pracovněprávního nebo služebního vztahu; to neplatí, je-li nejdéle do 3 měsíců ode dne jeho ukončení pracovněprávní vztah se stejným výkonem práce znovu uzavřen se stejným zaměstnavatelem, pokud v době od jeho ukončení nedošlo ke změně nebo vývoji zdravotního stavu posuzované osoby.

Jestliže je lékařský posudek neplatný, považuje se posuzovaná osoba pro účel, pro který měla být zdravotně posouzena, za zdravotně nezpůsobilou nebo za osobu, jejíž zdravotní stav nesplňuje předpoklady nebo požadavky, ke kterým byl posuzován.

Tzn., že pokud je se zaměstnancem uzavřen opakovaný pracovní poměr na stejnou práci do 3 měsíců od ukončení předchozího pracovního poměru u stejného zaměstnavatele, nemusí absolvovat vstupní pracovně lékařskou prohlídku.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 22. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.184

Zachytila jsem informaci, že jste rozšířili množství materiálů, které dáváte do přípravných kurzů ke zkouškám na koordinátora BOZP na staveništi. Mohli byste přehledně uvést co vše dostanu když se k vám do kurzu a ke zkoušce přihlásím?

Odpověď

Dobrý den, od května 2017 získáte na intenzivním dvoudenním i na základním pětidenním kurzu Koordinátor BOZP na staveništi zdarma v ceně kurzu tyto materiály:

• Software KOO-LEX – pro tvorbu plánu BOZP a kontrolní činnost koordinátora (pro ostatní cena 9 600.-)
• Software Tester KOO (pro ostatní cena 1 500.-)
• Software Rizika na PC ve stavebnictví (pro ostatní cena 5 000,-)
• CD Otázky a odpovědi (k základní, anebo periodické zkoušce)
• Film na DVD - Bezpecně na staveništi
• Publikaci: JUDr. Anna Samková - Novinky v právní úpravě BOZP v roce 2016 (aktualizované vydání k. 1. 5. 2017)
• Publikaci: Příklady správné praxe – činnost koordinátora BOZP na staveništi a Plán BOZP
• Publikaci: Bezpečnost práce ve výškách a nad volnou hloubkou
• Publikaci: Bezpečnost práce ve stavebnictví

V základním pětidenním kurzu navíc:

• Úspěšní absolventi zkoušky dostanou zdarma vlastní kulaté razítko koordinátora BOZP na němž bude jméno, příjmení a číslo osvědčení.

Přehled termínů kurzů do konce roku 2017:
https://www.rovs.cz/kurzy/koordinator-bozp

Hana Martinát Loudinová
jednatelka

Dotaz č.183

V naší společnosti vykonávají  práce lidé v rámci smlouvy o dílo, kteří jsou fyzickými podnikajícími osobami (nejsou to zaměstnanci žádné agentury práce, kteří by sem byli přiděleni k výkonu práce). Tito lidé, pracující na „smlouvu o dílo“, provádí svářečské a zámečnické práce při opravě a výrobě kolejových vozidel (pracují v noci, provádí práce ve výšce apod.). Používají naše zařízení a pracují na podobných pozicích jako naši zaměstnanci, kteří jsou zařazeni do 3. kategorie (riziko hluk, prach, zraková zátěž).

Požaduji od nich zdravotní a odbornou způsobilost, ale nějak se mi to nedaří. Personální útvar tvrdí, že se jedná o fyzické podnikající osoby, a že to není jejich povinnost, aby měli zajištěnou u těchto lidí jejich zdravotní způsobilost.

Já mám opačný názor.

Odpověď

Podle zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, se vztahuje § 12, který stanovuje, že na právní vztahy týkající se zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy, jde-li o fyzickou osobu, která provozuje samostatně výdělečnou činnost podle zvláštního právního předpisu, se vztahuje § 101 odst. 1 a 2, § 102, 104 a 105 zákoníku práce a § 2 až 11 s přihlédnutím k podmínkám vykonávané činnosti nebo poskytování služeb a jejich rozsahu. Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, v § 53 stanovuje, co jsou pracovně lékařské služby a kdo je pro zaměstnance zajišťuje. Obecně je stanoveno, že i tato osoba by měla vyhodnotit rizika, která na ni mohou při výkonu činnosti působit, a stanovit si opatření na ochranu proti jejich působení, avšak žádný z těchto předpisů nestanovuje přímou povinnost fyzické osobě, která provozuje samostatně výdělečnou činnost, aby se podrobila pracovně lékařským prohlídkám.

U odborné způsobilosti je to trochu jinak, protože některé právní předpisy nebo technické normy, které jsou těmito předpisy určeny jako závazné, stanovují pro výkon některých činností povinnost osoby, která činnost provádí, být odborně způsobilý (např. výše uvedené svařování), a mít doklad, který tuto osobu opravňuje pro výkon této činnosti (např. svařování – osvědčení o zkoušce, svářečský průkaz nenahrazuje osvědčení!). U některých činností musí dodržovat pravidla bezpečnosti práce (např. práce ve výšce a nad volnou hloubkou), ale je ponecháno na této osobě, jakým způsobem se s daným předpisem seznámí (samostudiem, absolvováním školení u vzdělávací organizace apod.).

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem není povinností vašeho personálního útvaru zjišťovat, zda tato osoba je zdravotně nebo odborně způsobilá pro výkon smluvních činností. Protože však se jedná o smluvní vztah, může váš útvar, který sjednává tyto smlouvy, dát do podmínek, že zhotovitel objednateli předloží platné doklady o zdravotní a odborné způsobilosti pro výkon sjednané činnosti (že bude dodržovat bezpečnostní a ostatní předpisy platné pro výkon sjednané činnosti by mělo být uvedeno v každé smlouvě.

Dále bych doporučoval prověřit, zda se v tomto případě nejedná o formu nelegálního zaměstnávání. Podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění, je nelegální prací výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah.

Podle § 2 zákoníku práce je závislou prací práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně. Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 22. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.182

Jak postupovat při zajištění uvedeného úseku, když v lokalitě ani okolí není lékař, který by chtěl uvedenou službu pro organizaci zajišťovat?

Jak vysvětlit KHS, která kromě jiného kontroluje písemnou smlouvu organizace s poskytovatelem pracovně lékařských služeb, viz § 54, zák. č. 373/011 Sb., v platném znění, že není tento úkol řádně zajištěn?

Odpověď

Z důvodu jednoduchosti odpovím nejdříve na druhý dotaz.

Nevysvětlíte, protože zaměstnavatel je povinen postupovat podle zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, a pracovníci Krajské hygienické stanice jsou povinni mj. postupovat podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, kdy jim náleží vykonávat státní zdravotní dozor nad plněním povinnosti zaměstnavatele zajistit pracovně lékařské služby.

Pokud zaměstnavatel zaměstnává zaměstnance, kteří vykonávají pouze práce zařazené do 1. kategorie podle zákona 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a přitom nevykonávají další činnosti, pro které by byla pracovně lékařská prohlídka předepsána jinými právními předpisy, může je poslat na prohlídku k jejich registrujícímu lékaři. Avšak to zaměstnavateli neřeší problém, spojený s poskytováním dalších služeb poskytovatelem pracovně lékařských služeb.

V případě, že v lokalitě nebo blízkém okolí není lékař, který by chtěl být poskytovatelem pracovně lékařských služeb pro daného zaměstnavatele, nezbývá zaměstnavateli než hledat poskytovatele v širším nebo dalekém okolí i za cenu toho, že poskytovatel by musel dojíždět (kvůli dalším výkonům mimo pracovně lékařských prohlídek) a zaměstnanci zaměstnavatele by museli dojíždět, nebo by je zaměstnavatel musel dopravit, k poskytovateli pracovně lékařských služeb.

Zdravotní pojišťovny v tomto případě asi nebudou moci pomoci, případně poradit, protože problematika poskytování pracovně lékařských služeb se jich týká „pouze“ jako zaměstnavatele, ale i tuto možnost může zaměstnavatel zkusit.

Z praxe vím o jednom případu, že zaměstnavatel v dohodě s poskytovatelem pracovně lékařských služeb, dopraví k němu zaměstnance, a lékař v jeden pracovní den provede vyšetření těchto zaměstnanců. V případě potřeby odborného vyšetření, toto zajistí tak, aby proběhlo v den pracovně lékařské prohlídky (u některých vyšetření to ale není možné z důvodu rozsahu odborného vyšetření, ale to je většinou výjimka).

Možná by pomohlo vypsat veřejné výběrové řízení na poskytování pracovně lékařských služeb pomocí některého webového portálu.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 22. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.181

Ve firmě zaměstnanci pracuji ve stoje buď v 8 hodinových, nebo 12 hodinových směnách u linky.

Je někde přesně stanovené, za jak dlouho zaměstnanci mají nárok na přestávku, aby mohli změnit pozici a odpočinout si? Mám v podvědomí, že byl nárok po 2 hodinách na 10 minut, ale nevím, kde je to zakotveno nebo byla nějaká změna.

Odpověď

Vzhledem k tomu, že dotazem nejsou určeny bližší podmínky pracovní činnosti, lze obecně stanovit, že při práci u linky se může jednat o zaměstnance pracujícího v psychické zátěži, v zátěži pracovní polohou a případně ve fyzické zátěži.

Prací s psychickou zátěží se rozumí práce mj. práce spojená s monotonií a ve vnuceném pracovním tempu, přičemž prací spojenou s monotonií se rozumí práce, při níž je charakteristické opakování stejných pohybových nebo úkolových úkonů s omezenou možností zásahu zaměstnance do jejich průběhu, a prací ve vnuceném pracovním tempu se rozumí práce, při níž si zaměstnanec nemůže volit její tempo sám a musí se podřídit rytmu strojového mechanizmu, úkolu nebo rytmu jiného zaměstnance.

Monotonie se dále člení na pohybovou, kterou se rozumí taková činnost, při které se opakují jednoduché pohybové manuální úkony stejného typu, nebo úkolovou, kterou se rozumí taková činnost, při které se vyskytuje nízký počet a malá proměnlivost úkolů.

Bez ohledu na zařazení práce do kategorie, musí u obou druhů psychické zátěže být práce přerušovány bezpečnostními přestávkami v trvání 5 až 10 minut po každých 2 hodinách od započetí výkonu práce nebo musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců, k omezení nepříznivého vlivu psychické zátěže na zdraví zaměstnance (§ 27a níže uvedeného nařízení vlády).

Hodnocení zdravotního rizika pracovní polohy se provádí na základě jejího zařazení mezi přijatelnou, podmíněně přijatelnou a nepřijatelnou pracovní polohu podle přílohy č. 5, části C, bodů 1 až 3, nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.

Pokud práce spojená se zaujímáním podmíněně přijatelných a nepřijatelných pracovních poloh překračuje dobu stanovenou hygienickými limity, musí být přerušována bezpečnostními přestávkami v trvání 5 až 10 minut po každých 2 hodinách od započetí výkonu práce nebo musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců.

Hodnocení fyzické zátěže je složitější, protože se může jednat o celkovou fyzickou zátěž, lokální svalovou zátěž nebo manipulaci s břemeny. Způsob hodnocení, Minimální opatření k ochraně zdraví při práci s celkovou fyzickou a lokální svalovou zátěží, Minimální opatření k ochraně zdraví při práci, bližší hygienické požadavky na pracoviště, bližší požadavky na pracovní postupy při práci spojené s ruční manipulací s břemenem, stanovuje výše uvedené nařízení vlády v hlavě IV „PODMÍNKY OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI S FYZICKOU ZÁTĚŽÍ“.

V souladu se Zákoníkem práce (zákon č. 262/2006 Sb.), zákonem o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (č. 309/2006 Sb.) a zákonem na ochranu veřejného zdraví (zákon č. 258/2000 Sb.) je zaměstnavatel povinen vždy vyhodnotit rizika, která jsou spojená s výkonem pracovní činnosti a která mohou ohrozit zdraví zaměstnance. Pro eliminaci působení těchto rizik na zaměstnance je zaměstnavatel přijmout adekvátní opatření. S možným působením rizik a s přijatými opatřeními je zaměstnavatel povinen seznámit zaměstnance, kterých se rizika a opatření týkají nebo mohou týkat.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 22. ročník, vydával ROVS

....
• 23
• 24
• 25