Otázky a odpovědi

....
• 21
• 22
• 23

Dotaz č.195

Kdo může provádět školení obsluhy pojízdné pracovní plošiny, případně jaké musí mít vzdělání. Jedná se o plošinu na automobilovém podvozku a provádí se prořezy a ořezy stromů.

Odpověď

Kdo a na základě jakého dokumentu může provádět školení a zaučení a ověřovat znalosti obsluh plošin současné právní předpisy neřeší, konkrétní požadavky musí být stanoveny např. v organizačním řádu – místním provozním bezpečnostním předpisu, zaměstnavatelem.

Optimální osoba pro školení a ověřování znalostí je v současné době např. zástupce výrobce plošiny nebo revizní technik, který danou plošinu reviduje (pozn. z historie: … „osoba odpovídající za kontrolu /revize/ technického stavu i provozu, i za ověřování znalostí obsluhy pracovní plošiny…“, dle původní, dnes již samozřejmě neplatné, ale v době platnosti všem srozumitelné ČSN 27 5004 z roku 1973, ve které byly stanoveny základní požadavky pro provoz, zkoušení i obsluhu pracovních plošin, včetně zakázaných manipulací).

Obsahem úvodního - základního školení musí být veškeré potřebné informace a pokyny týkající se provozu a pracovní činnosti obsluhy i technického stavu konkrétní plošiny (jako základy mechaniky, elektrotechniky, požadavky na elektrická zařízení, mechanické části a ocelové konstrukce konkrétní plošiny, samozřejmě jen v potřebném rozsahu), návod k používání dle průvodní dokumentace výrobce plošiny s rozsahem prohlídky před začátkem provozu, instrukcí pro ovládání plošiny včetně nouzových ovládačů a bezpečnostních zařízení, pro bezpečný pojezd a přepravu a s faktory ovlivňujícími stabilitu plošiny, provozní a bezpečnostní předpisy, související požadavky ze stávající ČSN ISO 18893 (27 5006) z října 2014, včetně přílohy popisující nebezpečí při nesprávném použití různých druhů plošin, nejčastější poruchy, používání OOPP, atd.

Obsluha se musí pod vedením kvalifikované osoby naučit dokonale obsluhovat plošinu tak, aby prokázala kromě teoretických znalostí i praktické dovednosti v obsluze plošiny.

Je důležité, aby obsluha byla seznámena i s informacemi a požadavky vyplývajícími z provozní dokumentace provozovatele plošiny, s pracovními postupy pro práci, s místem práce a s riziky vyplývajícími z umístění a použití plošiny na konkrétním pracovišti, v konkrétních situacích.

Při ořezu stromů se může vyskytnout celá řada nebezpečí, např.: 

• přetížení plošiny, kdy v koši plošiny o nosnosti 220 kg jsou současně dvě osoby s řetězovou pilou a k tomu se může přidat zátěž od přidržované větve,
• možnost zachycení koše při spouštění nebo při pohybu nahoru s následným přetížením,
• nedostatečná únosnost podloží pro opěry plošiny,
• možný náraz projíždějícího vozidla do plošiny nebo pád větve na projíždějící vozidlo nebo na osobu pod místem výkonu práce,
• používání plošiny při rychlosti větru, přesahující 38 km/hod
• práce v blízkosti el. vedení bez náležitých opatření (energetický zákon, ČSN EN 50110-1 ed.2) apod.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 22. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.194

Jaké školení má mít obsluha - pojízdné zdvihací pracovní plošiny (jedná se o plošinu na automobilovém podvozku a provádí se prořezy a ořezy stromů).

Odpověď

Zajištění úvodního, ale i periodického školení zaměstnanců, tedy i obsluh pohyblivých pracovních plošin, je jedna ze základních povinností zaměstnavatele, stanovená § 103  odst. 1, 2 a 3 zákona číslo č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

Zaměstnavatel musí určit nejen obsah, ale i četnost školení i způsob ověřování znalostí zaměstnanců.

Přitom musí při zpracování vlastních osnov školení vycházet zejména z technických podmínek stanovených v průvodní dokumentaci dodané výrobcem plošiny, z charakteru provozu a z rizik spojených s provozem plošiny na konkrétním pracovišti, případně i z doporučení revizního technika, který plošinu reviduje. Pro opakovaná školení je optimální zpravidla jednoroční lhůta.

Metodiku pro získávání kvalifikace, popisovanou v již neplatné ČSN ISO 18878, lze i nadále využívat jako podklad při zpracovávání vlastních předpisů a osnov pro školení.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 22. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.193

Obracím se na Vás s dotazem ohledně řidičů referentů.

Rád bych se zeptal,  je řidičem referentem považován zaměstnanec, který má ve smlouvě uvedeno obchodní zástupce-řidič, a zda tomuto zaměstnanci stačí školení na řidiče referenty nebo je pokládán za profesionálního řidiče. Řídí vozidlo do 3500 kg, jezdí denně, rozváží láhve CO cca 2 hodiny denně, pak je v kanceláři nebo ve skladu.

Odpověď

Pojem řidič referent již více než dvacet let neexistuje a název nemá oporu v právních předpisech.

Zdokonalování odborné způsobilosti řidičů vozidel zařazených do skupiny C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D nebo D+E, podle zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, zahrnuje vstupní školení a následná pravidelná školení, a pravidelné školení je prohlubováním kvalifikace podle zvláštního právního předpisu, kterým je zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.).

Vzhledem k tomu, že k řízení motorového vozidla do 3500 kg největší povolené hmotnosti stačí řidičské oprávnění pro skupinu vozidel B, ustanovení § 46 a násl. o zdokonalování odborné způsobilosti řidičů zákona č. 247/2000 Sb., se na řidiče vozidel skupiny B nevztahuje.

Na školení všech řidičů, kteří řídí vozidlo do 3500 kg, se vztahuje § 103, odst. 2 a odst. 3 zákoníku práce, kdy zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, a zaměstnavatel je povinen určit obsah a četnost školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, způsob ověřování znalostí zaměstnanců a vedení dokumentace o provedeném školení, a vyžaduje-li to povaha rizika a jeho závažnost, musí být školení pravidelně opakováno.

Mimoto musí zaměstnavatel seznámit zaměstnance také s místním provozním bezpečnostním předpisem vydaným zaměstnavatelem, kterým se stanoví pracovní a technologické postupy pro bezpečné provozování dopravy, ve smyslu § 3 nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky.

Zda zaměstnanec řídí vozidlo do 3500 kg největší povolené hmotnosti v pracovněprávním vztahu a řízení motorového vozidla je druhem práce sjednaným v pracovní smlouvě, nebo řízení motorových vozidel není druhem práce sjednaným v pracovní smlouvě, je důležité pro kontrolu zdravotní způsobilosti zaměstnance, prostřednictvím pracovně lékařské prohlídky.

U řízení motorového vozidla, které je druhem práce sjednaným v pracovní smlouvě, jsou lékařské prohlídky prováděny podle § 87 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve lhůtách určených jeho prováděcí vyhláškou č. 277/2004 Sb., o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel. Pokud tato činnost není druhem práce sjednaným v pracovní smlouvě, jsou lékařské prohlídky prováděny podle vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, příloha 2, část II, odst. 5.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 22. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.192

Jak při školení vysvětlit zaměstnancům zařazených v I. a II. kategorii práce s danou periodou lékařské prohlídky dle věku, viz § 11 odst. 2, které organizace respektuje a zajišťuje, což má zaměstnavatel doloženo i Rozhodnutím Krajské hygienické stanice s tím, že na pracovištích vykonávaná práce není prací rizikovou (fyzická a psychická zátěž, biologické činitele), navíc dodržují všechna hygienou nařízená opatření.

Ale víme, že ve vyhl. č. 79/2013 Sb., § 11, odstavec 3 s odkazem na rizika ohrožení zdraví by se měly periodické prohlídky provádět jednou za 4, nebo jednou za 2 roky dle věku v zařízeních sociální péče, ve školách, zdravotnictví, což je pro organizaci i finančně nákladnější, nehledě na to, že se to zřejmě týká všech zaměstnanců bez ohledu na profesní zařazení. Nevím tedy, o jaká další konkrétní rizika ohrožení zdraví se v daném případě může jednat. Bohužel nejsem sám, kdo to neumí  rozumě vysvětlit.

Odpověď

Uvedenou vyhláškou jsou řešeny nejen pracovně lékařské prohlídky, které se vztahují ke kategorizaci práci (viz § 11, odst. 2 vyhlášky), a jejichž rozdělení a náplň je pro rizikové práce ve smyslu ochrany zdraví stanovena v příloze 2, části I „Rizikové faktory pracovních podmínek“, ale jsou zde řešeny i pracovně lékařské prohlídky, které se vztahují k bezpečnosti práce (viz § 11, odst. 3 vyhlášky), a jejichž rozdělení a náplň je pro rizikové práce ve smyslu bezpečnosti práce stanovena v příloze 2, části II „Rizika ohrožení zdraví“.

V § 6, odst. 1 je uveden důvod, proč se pracovně lékařské prohlídky provádějí:

„Pracovnělékařské prohlídky se provádějí za účelem vyloučení nemocí, vad nebo stavů (dále jen „nemoci“), které omezují nebo vylučují zdravotní způsobilost ke konkrétní práci nebo vzdělávání. Rizikové faktory a seznam nemocí, které omezují nebo vylučují zdravotní způsobilost k práci nebo vzdělávání při výskytu těchto faktorů, rozsah odborných vyšetření a četnost lékařských prohlídek v případech, kdy se nepostupuje podle § 11, jsou stanoveny v příloze č. 2 k této vyhlášce, pokud není jiným právním předpisem stanoveno jinak.“

Pokud se podíváte na náplň jednotlivých druhů lékařských prohlídek, tak zjistíte, že u zaměstnanců zařazených do 1. a 2. kategorie prací, je prováděná pracovně lékařská prohlídka v rozsahu základního vyšetření (§ 7, odst. 1) a v případech, pokud tak stanoví příloha 2 vyhlášky, je rozsah prohlídky rozšířen o požadavky, které jsou uvedeny v této příloze, konkrétně v tomto případě musí vyšetření vyloučit prognosticky závažné duševní poruchy a poruchy chování nebo prokázanou současnou alkoholovou nebo drogovou závislost.

Jednodušeji řečeno, část I „Rizikové faktory pracovních podmínek“ řeší působení „vnějších vlivů“ na samotného zaměstnance (pokud je práce zařazená jako riziková), část II „Rizika ohrožení zdraví“ řeší ohrožení zaměstnance a jeho okolí výkonem jeho činnosti (zda může nebo nemůže ublížit sám sobě nebo někomu jinému vzhledem k jeho zdravotnímu stavu).

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 22. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.191

Po uzavření smlouvy o dílo, je zaměstnavatel (majitel lesa nebo pozemků) povinen  přezkoumávat, zdali má OSVČ proškolení na práci s pilou, zdali má zdravotní způsobilost, zdali vlastní požadované OOPP? Nebo opravdu stačí podepsaná smlouva o dílo s rozepsanými požadavky a OSVČ je odpovědná sama za sebe? Samozřejmě, že správce lesa provádí kontroly a při zjištěných nedostatcích je může vykázat nebo smlouvu ukončit, ale jsou věci, které kontrolou nepozná. Mám na mysli proškolení k práci s pilou, zdravotní způsobilost, vliv alkoholu apod.

Odpověď

Uzavřením smlouvy o dílo nebo jakékoli jiné smlouvy podle občanského zákoníku, nenastává vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, viz odst. 1, § 2401, zákona č. 89/2012 Sb.:

„Pracovní poměr, jakož i práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele z pracovního poměru upravuje jiný zákon. Totéž platí v rozsahu stanoveném jiným zákonem o smlouvách o výkonu závislé práce zakládajících mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek.“

Tento vztah může nastat pouze uzavřením smlouvy podle zákoníku práce. Tudíž v tomto případě není majitel lesa nebo pozemků zaměstnavatelem, ale objednatelem nebo zadavatelem.

Na OSVČ se ale vztahují § 12 (v tomto případě písm. b) a § 13 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (č. 309/2006 Sb.), kde je stanoveno, že na právní vztahy týkající se zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy, jde-li o fyzickou osobou, která provozuje samostatně výdělečnou činnost, se vztahuje § 101 odst. 1 a 2, § 102, 104 a 105 zákoníku práce a § 2 až 11 zákona č. 309/2006 Sb., s přihlédnutím k podmínkám vykonávané činnosti nebo poskytování služeb a jejich rozsahu.

Mimo jiné to znamená, že tato osoba je povinna vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům, používat osobní ochranné pracovní prostředky, ohlásit svůj pracovní úraz, zajistit, aby stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí byly z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vhodné pro práci, při které budou používány, organizovat práci a stanovit pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti, a pokud je pro výkon práce vyžadována zvláštní odborná způsobilost podle zákona č. 309/2006 Sb., být odborně způsobilý.

V tomto případě to znamená, že za seznámení se s návodem na použití pily, zdravotní způsobilost k této práci, používání OOPP v souladu s návodem výrobce nářadí, odpovídá OSVČ sama sobě. Pokud svou „neodborností“ nebo nedodržením podmínek bezpečnosti práce způsobí objednateli škodu, odpovídá za ni v rozsahu stanoveném smlouvou, případně občanským zákoníkem. U práce v lese je ale ještě nutno řešit požadavek § 3, nařízení vlády č. 28/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru, na osamoceného nebo samostatně pracujícího zaměstnance (viz ustanovení § 13 zákona č. 309/2006 Sb.), a v případě, že na jednom pracovišti pracuje více osob nebo zaměstnavatelů, musí být splněna i podmínka odst. 3, § 101 zákoníku práce o povinnosti vzájemné informace o rizicích.

Doporučuji vám dát do smlouvy o dílo prohlášení dodavatele, že splňuje všechny podmínky zdravotní a odborné způsobilosti pro vykonávanou práci a seznámit jej s riziky (např. stav prostoru, terén, blízkost komunikace apod.). Taktéž je nutno písemně předat pracoviště.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 22. ročník, vydával ROVS

....
• 21
• 22
• 23