Otázky a odpovědi

....
• 20
• 21
• 22

Dotaz č.200

Po půlroce práce v naší firmě od nás odešla pracovnice zařazená v živočišné výrobě. Napsali jsme jí žádost o výstupní prohlídku, ve které jí lékař potvrdil, že z působení v naší firmě má kožní alergické onemocnění. Vzhledem k době, po kterou u nás pracovala, se nám to nezdá pravděpodobné. Potřebujeme vědět, jestli paní máme poslat na další vyšetření, případně jak se nálezu lékaře bránit, jak se k němu postavit.

Odpověď

Vzhledem k tomu, že neuvádíte důvod provedení výstupní pracovně lékařské prohlídky, nevím, proč pracovnice tuto prohlídku absolvovala. Výstupní prohlídka je prováděná buď na základě žádosti zaměstnance, nebo pokud tak stanoví zákon. Předpokládám, že pracovnice vykonávala nějakou činnost, pro kterou je předepsáno provedení výstupní pracovně lékařské prohlídky právním předpisem.

Vzhledem k tomu, že se jedná pravděpodobně o výstupní pracovně lékařskou prohlídku podle vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), § 13, tak na základě provedení této prohlídky se nevydává lékařský posudek. Důvod je celkem jednoduchý. Zaměstnanec ukončil pracovní poměr, a i když by zaměstnavatel dostal informaci o omezení činnosti zaměstnance z nějakého zdravotního důvodu, bývalého zaměstnance nepřeřadí na jinou práci ani s ním duplicitně nerozváže pracovní poměr pro změnu zdravotního stavu.

Z posudku poskytovatele pracovně lékařských služeb ale vyplývá, že se může jednat o vznik nemoci z povolání. V tomto případě je zaměstnavatel povinen, má-li důvodné podezření, a posudek toto podezření potvrzuje, odeslat zaměstnance buď ke svému poskytovateli pracovně lékařských služeb, nebo k poskytovateli v oboru pracovního lékařství, který získal povolení Ministerstva zdravotnictví k uznávání nemoci z povolání (podle § 63, odst. 1 věty druhé, zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách), pokud již podnět k šetření nemoci z povolání nedal posuzovatel, který výše zmíněný posudek vydal.

Při uznávání nemoci z povolání oba poskytovatelé musí postupovat v souladu s ustanovením dílu 3 Nemoci z povolání, oddílu 1 Posuzování a uznávání nemoci z povolání, výše uvedeného zákona.

Doporučuji zaměstnavateli ověřit si u poskytovatele pracovně lékařských služeb, který vydal posudek, zda již byl podán podnět k šetření nemoci z povolání, a pokud nebyl, domluvit s ním další postup pro případné šetření nemoci z povolání v souladu s ustanovením zákona č. 373/20011 Sb. a jeho prováděcí vyhlášky č. 104/2012 Sb., o posuzování nemocí z povolání.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 22. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.199

Problém se týká vysokozdvižných manipulačních vozíků na spalovací motor. Chtěl bych se zeptat, zdali může zaměstnavatel pověřit řidiče výměnou píchlého kola. Jedná se pouze o demontáž a následnou montáž opraveného kola. Opravu píchlé pneumatiky provádí odborná firma. Vozíků máme ve firmě několik typů, liší se i výrobci. Jeden z výrobců nám poskytl návod na demontáž a montáž kola (rozlišeno na přední i zadní nápravu). Je tedy možné, abychom tuto činnost přiřadili mezi povinnosti řidiče VZV?

Pokud ano, tak jaké podmínky pro tuto činnost musíme zajistit (podlaha, zvedák apod.) a zejména jakou dokumentaci musíme mít vypracovanou (upravit dopravně – provozní řád, upravit pověření pro řidiče, stanovit pracovní postupy MPBP, apod.)?

Stačilo by, kdyby řidiče VZV prokazatelně proškolila odborná firma na tuto činnost? Případně je možné na tuto činnost pověřit alespoň pracovníky údržby, když ne přímo řidiče?

A pokud to možné není, tak které právní či ostatní předpisy toto ošetřují?

Odpověď

Provoz motorových vozíků v současné době řeší nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, které v obecné rovině stanovuje, že zařízení musí být vybaveno provozní dokumentaci, kterou je mj. soubor dokumentů obsahujících průvodní dokumentaci. Průvodní dokumentaci je soubor dokumentů obsahujících návod výrobce pro montáž, manipulaci, opravy, údržbu, výchozí a následné pravidelné kontroly a revize zařízení, jakož i pokyny pro případnou výměnu nebo změnu částí zařízení.

Údržbu motorových vozíků dále řeší ČSN ISO 3691 + Amd 1 (26 8812) Motorové vozíky – Bezpečnostní předpisy v kap. 15.2 Údržba, kde je stanoveno, že „pouze kvalifikovaní a k tomu pověření pracovníci mohou provádět údržbu, opravy, seřízení a kontrolu motorových vozíků.

V případě, že máte k motorovým vozíkům průvodní dokumentaci výrobce, v ní není striktně uvedeno, že údržbu mohou provádět pouze pracovní servisní organizace, mohou údržbu provádět vaši kvalifikovaní a pověření zaměstnanci (řidič, údržbář apod.).

V případě, že průvodní dokumentaci nemáte, je vaší povinnosti zpracovat místní provozní bezpečnostní předpis, kde stanovíte, kdo údržbu může provádět a v jakém rozsahu (můžete vycházet z provozní dokumentace jiného obdobného vozíku).

Kvalifikací se rozumí teoretické školení a praktické zaučení v požadovaném rozsahu (tzn., že zaměstnanci by mohli provádět nejen výměnu píchlého kola, ale i ostatní drobnou údržbu a kontroly). Rozsah oprávnění si můžete stanovit např. pověřením. Teoretické školení a praktické zaučení vám může provést odborná firma. V každém případě by to měla být osoba s praktickými zkušenostmi.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 22. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.198

Obracím se na Vás ohledně revizí elektro - jedná se lhůty a jejich možné prodlužování - informaci mám od revizního technika. ČSN 33 1500 Revize elektrických zařízení -  lhůty pravidelných revizí prodloužit až na dvojnásobek (kromě zařízení v místech s nebezpečím požáru nebo výbuchu), pokud se na zařízeních vykonává pravidelná údržba s kontrolami doloženými zápisem.

Ale v poznámkách 2 a N2 je zmínka o "rozsáhlých instalacích a průmyslových závodech" a "kde je obtížné z technologických důvodů přerušit provoz se revize mohou provádět ....." Můžete mi, prosím, vysvětlit, jak si tato ustanovení mám vyložit? Kde, v jakých provozech a budovách lze tuto možnost využít a lhůty revizí prodloužit? Samozřejmě mne zajímá, zda se toto dá aplikovat i na naše prostory, kde jsou vědecké výzkumné laboratoře a kanceláře.

Odpověď

Je třeba vycházet z toho, že o revizích zařízení se zmiňuje zákon č. 309/2006 Sb. a nař. vl. č. 101/2005 Sb., ale bez konkrétních požadavků na jejich provádění. Pro pravidelné revize elektrických zařízení ve Vašich objektech tedy platí v podstatě pouze předpisy vydané ÚNMZ tzn. ČSN resp. doporučení uvedená v technicko-normalizačních informacích TNI.

Pro revize el. zařízení platí jednak ČSN 33 1500 (platná se změnami od roku 1991) a pro elektrické instalace nízkého napětí také ČSN 33 2000-6 (platná od roku 2007). Pro úplnost informací dále v textu uvedu všechna navazující ustanovení norem.

Podle čl. 3.1 ČSN 33 1500 provozovaná el. zařízení musí být pravidelně revidována ve lhůtách dle této normy. Lhůty jsou rozlišeny  podle druhu objektu nebo prostoru ve kterém jsou el. zařízení umístěna a podle působících vnějších vlivů na ně.
Také podle čl. 62.1.1 ČSN 33 2000-6 platí, že pokud se to vyžaduje, musí být každá el. instalace pravidelně revidována.

Podle čl. 3.3 ČSN 33 1500 v organizacích s vlastním řádem preventivní údržby, kdy je pravidelnými kontrolami a údržbou zajišťována bezpečnost el. zařízení,  lze lhůty pravidelných revizí prodloužit až na dvojnásobek než je uvedeno v normě s výjimkou některých prostor. V případě prodloužení, musí však být pravidelné kontroly prováděny nejméně ve lhůtách stanovených pravidelných revizí.

Podle čl. 3.4 ČSN 33 1500 Řád preventivní údržby musí stanovit lhůty a způsob provádění pravidelných kontrol, v případě prodloužení lhůt o pravidelných revizí ve smyslu čl. 3.3 i lhůty pravidelných revizí a způsob evidence jejich výsledků. O výsledcích pravidelných kontrol a odstraňování závad zjištěných kontrolou se musí provádět písemné záznamy s podpisem pověřeného pracovníka.

Také v čl. 62.2.2 ČSN 33 2000 - 6 je uvedeno, že pokud instalace podléhá účinnému systému řízení zajišťujícímu preventivní údržbu při normálním použití, mohou se pravidelné revize nahradit odpovídajícím režimem průběžného sledování a údržby instalace a všech jejich podstatných částí,  které provádí osoba znalá. O této činnosti musí být zpracovány a vedeny odpovídající zprávy.

V TNI 33 2000-6, která je v podstatě výkladem normy ČSN 33 2000-6 je v čl. 3.3 uvedeno, že toto ustanovení je výsledkem kompromisu mezi dvěma krajními názory – zástupců velkých podniků, preferujících organisovanou preventivní údržbu a zástupci technických dozorů, že požadavek na pravidelné revize je jedinou zárukou bezpečného provozu zařízení. Dospělo se proto k závěru, že je třeba posílit úlohu preventivní údržby a tím eliminovat výskyt závad, což pravidelné revize nemohou zabezpečit. Pravidelné revize jsou totiž malou i když důležitou součástí  preventivní údržby. Pro důslednou prevenci a tudíž bezpečnost zařízení je však důležitá řádná údržba. Pravidelnou údržbu nelze nahradit revizemi, byť prováděných v určitých lhůtách. Čl. 3.3 umožňuje tedy organizacím prodloužit většinu lhůt až na dvojnásobek. Musí však být splněny podmínky vyplývající z čl. 3.3 a to: 

1. Organizace musí mít Řád preventivní údržby, kdy se pravidelnými kontrolami a údržbou zajišťuje bezpečnost zařízení
2. Pravidelné kontroly jsou prováděny nejméně ve lhůtách revizí
3. Řád musí obsahovat lhůty a způsob pravidelných kontrol, evidence jejich výsledků i prodloužené lhůty pravidelných revizí
4. Záznamy o výsledcích pravidelných kontrol a odstraňování závad zjištěných kontrolou se musí provádět písemně s podpisem pověřeného pracovníka

Pečlivě zpracovaný řád preventivní údržby obsahuje průběžně aktualizovanou specifikaci provozovaného elektrického zařízení i revizní lhůty. O bezpečnost elektrického zařízení se stará pověřený pracovník organizace odpovědný za el. zařízení, který zajišťuje i zpracování  příslušných podkladů (viz ČSN 50110-1 ed.3). Objektivní stav bezpečnosti zařízení zjišťuje revizní technik za spoluúčasti pracovníků pověřených průběžnými kontrolami zařízení. Forem vedení záznamů o kontrolách může být celá řada, mohly by být i např. jako záznamy v provozním deníku zařízení, ale musí se vést tak, aby se mohly stát součástí zprávy o pravidelné revizi. Pověřeným pracovníkem, který je prokazatelně pověřen kontrolami elektrických zařízení je obvykle zkušený elektroúdržbář.

Poznámky 2 a N2, které uvádíte v textu a které považujete za zkreslující pro uplatnění systému preventivní údržby, citujete z informativní přílohy normy ČSN 33 200-6-61 ed. 2, která byla již dříve zrušena a neplatí. Tato norma byla nahrazena právě normou ČSN 33 2000-6, ve které jsou uvedena konkrétní ustanovení k pravidelné revizi elektrické instalace v kapitole 62 a v příloze NB. 

Právě ČSN 33 1500 uvádí  v čl. 3.4 a čl. 3.5 vysvětlení shora uvedených možností v uplatnění Řádu preventivní údržby v podstatě ve dvou alternativách. Podle čl. 3.4 ČSN 343500 uvádí možnost prodloužit lhůtu pravidelné revize v případě provozu zařízení podle zpracovaného řádu preventivní údržby, kdežto v čl. 3.5 uvádí případ, kdy pravidelným kontrolám a revizím může bránit kontinuální  provoz zařízení a kdy většinu úkonů revizí a údržby lze provést až při provozní odstávce zařízení, což často bývá i ve lhůtě delší než je v normě uvedená lhůta pravidelné revize (přichází často v úvahu např. v energetice, v chemickém a hutním průmyslu).

Poznámka: V mnoha organizacích se v současnosti podle zahraničních zkušeností optimalizují plány údržby a prohlídek strojních i elektrických zařízení na základě hodnocení rizika, respektující důležitost a význam zařízení pro zajištění technologické kontinuity v případě jeho poruchy a odstávky pro opravu. Jedna z metod představuje Strategii metody údržby zaměřené na bezporuchovost (RCM), spočívající v optimalizaci údržbářských prací, která se snaží bránit vyšší nákladovosti nebo snížené pohotovosti zařízení. Na základě procesu RCM (zhodnocení rizika, historie poruch, atd.) je možnost dosáhnout změn i v intervalech pravidelných revizí a kontrol elektrických zařízení proti normě. 

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 22. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.197

Již několik let máme na našich dopravních motorových vozících zaveden systém s výstražným světlem a zvukovým signálem při couvání, jízdě vzad.

Předpokládám, že tato povinnost vychází z platného právního předpisu – platí tato povinnost i pro Multicaru?

Odpověď

Pro použití zvláštních výstražných (i oranžových) světelných zařízení platí ustanovení vyhlášky č. 341/2014 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, příloha 12, část E (celé znění je uvedeno na konci odpovědi).

Ustanovení je totožné (mimo odkazy na paragrafy vyhlášky uvedené v závorce) s ustanovením § 24 již neplatné vyhlášky č. 341/2002 Sb., spojů o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.

Jedním nebo více zvláštními výstražnými světelnými zařízeními vyzařujícími světlo oranžové barvy schváleného typu nebo provedení musí být kromě předepsaných světelných zařízení vnějšího osvětlení vybaveny

• motorová a přípojná vozidla vykonávající práci za jízdy nebo vykonávající práci při stojícím vozidle na vozovce nebo krajnici,
• motorová a přípojná vozidla, která svými rozměry nebo hmotností přesahují míru stanovenou v § 37 až 39 (§ 15 a 16), pokud to stanoví ministerstvo schvalující technickou způsobilost typu vozidla nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností v případě schválení technické způsobilosti jednotlivého vozidla,
• motorová a přípojná vozidla, která se svým nákladem přesahují limitní hodnoty stanovené v § 37 až 39 (§ 15 a 16), pokud to určí orgán, který vydal povolení k zvláštnímu užívání pozemní komunikace podle jiného právního předpisu,
• motorová a přípojná vozidla, pro něž to stanoví ministerstvo schvalující technickou způsobilost typu vozidla nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností v případě schválení technické způsobilosti přestavby nebo jednotlivého vozidla,
• pracovní stroje samojízdné a přípojné, jejichž šířka přesahuje hodnotu 3,00 m nebo pro něž to stanoví ministerstvo schvalující technickou způsobilost typu vozidla nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností v případě schválení technické způsobilosti jednotlivého vozidla.

Pokud je Multicara jedním z výše uvedených typů vozidla, musí být vybavená zvláštním výstražným světelným zařízením. Pokud tímto vozidlem není, zvláštním výstražným světelným zařízením vybavena nemusí být.

Zvukový signál při couvání není zvláštním výstražným zvukovým zařízením ve smyslu části E, přílohy 12 výše uvedené vyhlášky, ale je zvukové výstražné zařízení signalizující zpětnou jízdu.

Zvukové výstražné zařízení signalizující zpětnou jízdu musí mít schválenou technickou způsobilost ve smyslu části A), přílohy 12 výše uvedené vyhlášky. To znamená, že vozidlo je zvukovým výstražným zařízením signalizujícím zpětnou jízdu již vybaveno výrobcem, v souladu s právními předpisy ČR nebo přímo použitelnými předpisy EU. Dodatečně lze vozidlo tímto zařízením vybavit pouze, pokud jde o výrobek se schválenou technickou způsobilostí pro daný typ vozidla. Zda lze vozidlo vybavit dodatečně zvukovým výstražným zařízením signalizujícím zpětnou jízdu, zjistíte dotazem u výrobce vozidla nebo v autorizovaném servisu těchto vozidel.

Část E, přílohy 12, vyhlášky č. 341/2014 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích:

E) Technické požadavky na výbavu vozidel zvláštními výstražnými světelnými a zvukovými zařízeními

1. Jedním nebo více zvláštními výstražnými světelnými zařízeními vyzařujícími světlo oranžové barvy schváleného typu nebo provedení musí být kromě předepsaných světelných zařízení vnějšího osvětlení vybaveny
   1. motorová a přípojná vozidla vykonávající práci za jízdy nebo vykonávající práci při stojícím vozidle na vozovce nebo krajnici,
   2. motorová a přípojná vozidla, která svými rozměry nebo hmotností přesahují míru stanovenou v § 37 až 39 (§ 15 a 16), pokud to stanoví ministerstvo schvalující technickou způsobilost typu vozidla nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností v případě schválení technické způsobilosti jednotlivého vozidla,
   3. motorová a přípojná vozidla, která se svým nákladem přesahují limitní hodnoty stanovené v § 37 až 39 (§ 15 a 16), pokud to určí orgán, který vydal povolení k zvláštnímu užívání pozemní komunikace podle jiného právního předpisu,
   4. motorová a přípojná vozidla, pro něž to stanoví ministerstvo schvalující technickou způsobilost typu vozidla nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností v případě schválení technické způsobilosti přestavby nebo jednotlivého vozidla nebo
   5. pracovní stroje samojízdné a přípojné, jejichž šířka přesahuje hodnotu 3,00 m nebo pro něž to stanoví ministerstvo schvalující technickou způsobilost typu vozidla nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností v případě schválení technické způsobilosti jednotlivého vozidla.
2. Traktory mohou být vybaveny zvláštním výstražným světelným zařízením oranžové barvy, které však smí být uvedeno do činnosti, pouze nastane-li některý z případů uvedených v odstavci 1 písm. a) až e).
3. Zapojení zvláštního výstražného světelného zařízení vyzařující světlo modré nebo oranžové barvy a činnost doplňkových zvláštních výstražných svítilen vyzařující přerušovaný tok světla modré nebo oranžové barvy jsou nezávislé na ostatních světelných zařízeních vnějšího osvětlení vozidla a jsou vybavena sdělovačem žluté barvy kontrolovatelným z místa řidiče, mimo světel oranžové barvy upevněných na karoserii vozidla pomocí magnetu nebo vakuové přísavky bez samostatného vypínače.
4. Barvou zvláštního výstražného světla modré nebo oranžové barvy se vyjadřuje zvláštní povaha vozidel a jejich postavení vůči všem účastníkům provozu na pozemních komunikacích.
5. Zvláštní výstražné světelné zařízení je umístěno, pokud je to možné, na nejvyšším místě karoserie nebo nástavby nebo co nejblíže nejvyššímu místu, a to přibližně v podélné střední rovině vozidla nebo přibližně symetricky po obou stranách této roviny. V případě zvláštního výstražného světelného zařízení modré barvy upevněného na karosérii vozidla pomocí magnetu nebo vakuové přísavky se připouští umístění tohoto zařízení na jedné straně vozidla.
6. Zvláštní výstražná světelná zařízení jsou umístěna na vozidle tak, aby vždy nejméně jedno bylo přímo viditelné z kteréhokoliv místa na vodorovné rovině 1 m nad vozovkou, vzdáleného 20 m od tohoto světelného zdroje.
7. Zvláštní výstražná světelná zařízení vyzařující světlo modré barvy mohou být na vozidle doplněna nejvíce jedním párem doplňkových zvláštních výstražných svítilen vyzařujících přerušovaný tok světla modré barvy schváleného typu vpředu svítících a umístěných symetricky k podélné svislé rovině, které jsou umístěny svým nejnižším bodem činné svítící plochy ne níže než 400 mm a svým nejvyšším bodem činné svítící plochy ne výše než 1500 mm nad rovinou vozovky. Zvláštní výstražné světelné zařízení vyzařující světlo modré barvy je vždy doplněno zvláštním zvukovým výstražným zařízením vydávajícím zvukové znamení se spojitě proměnnou výškou tónu – sirénou. Frekvence změn výšky tónu mohou být proměnné. Vozidla mohou být dále vybavena jedním párem doplňkových zvláštních výstražných svítilen s přerušovaným tokem světla modré barvy směřujícím dozadu a třetí doplňkovou zvláštní svítilnou s přerušovaným tokem světla modré barvy směřujícím dopředu umístěnou za předním sklem vozidla.
8. Zvláštní výstražná světelná zařízení vyzařující světlo oranžové barvy mohou být doplněna nejvíce pěti kusy doplňkových zvláštních výstražných svítilen vyzařujících přerušovaný tok světla oranžové barvy schváleného typu vpředu a pěti kusy vzadu umístěných symetricky k podélné svislé rovině. Umísťují se svým nejnižším bodem činné svítící plochy ne níže než 400 mm nad rovinou vozovky. Svítilny je nutno na vozidle uspořádat v jedné řadě horizontálně tak, že horní hrana činné svítící plochy svítilen může přesahovat horní obrys vozidla nejvýše o svoji výšku. Mohou být nahrazeny třinácti kusy doplňkových zvláštních výstražných svítilen schváleného typu vyzařujících přerušovaný tok světla oranžové barvy vpředu a třinácti kusy vzadu umístěných symetricky k podélné svislé rovině. Svítilny musí být umístěny svým nejnižším bodem činné svítící plochy ne níže než 400 mm nad rovinou vozovky. Uspořádání svítilen může být do čtverce s boční a spodní hranou nejvíce se čtyřmi svítilnami. Čtverec je umístěn na vozidle tak, že horní hrana činné svítící plochy horních svítilen nesmí přesahovat horní obrys vozidla. Pokud jsou svítilny použity také na přípojném vozidle, může být jejich počet až 24. Zvláštní výstražné světelné zařízení vyzařující světlo oranžové barvy nemůže být doplněno zvláštním zvukovým výstražným zařízením.
9. Zvláštní výstražná světelná zařízení musí splňovat podmínky stanovené technickým předpisem EHK č. 65 a musí být podle něho schválena. Doplňkové výstražné svítilny musí být schváleny. Vozidla, která mohou být vybavena zvláštním zvukovým zařízením doplněným zvláštním výstražným světelným zařízením modré barvy, stanoví jiný právní předpis.
10. K montáži na vozidlo může být použito jen schválené zvláštní zvukové výstražné zařízení. Na vozidle se umísťuje tak, aby při provozu za jakýchkoliv podmínek nedocházelo k jeho poškození nebo změně zvukových vlastností. Spodní úroveň hladiny zvuku těchto zařízení je stanovena nejméně na 105 dB(A).
11. Vozidla vybavená zvláštním výstražným zvukovým zařízením doplněným zvláštním výstražným světelným zařízením modré barvy mohou být dále vybavena obrysovým nebo liniovým značením s vratným odrazem schváleným podle předpisu EHK č. 104 v zájmu viditelnosti těchto vozidel s ohledem na zvláštní charakter jejich užívání v provozu na pozemních komunikacích.

 

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 22. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.196

V jedné z firem, pro kterou pracuji jako odborně způsobilá osoba, dochází k masovému omezení pro práce ve výškách na základě lékařských prohlídek (pravděpodobně jde o nějakou dohodu zaměstnanců). Jedná se o zemědělský podnik a s tím spojené opravy traktorů a kombajnů, kdy zaměstnanci vykonávají práce ve výšce nad 1,5m.

Může se zaměstnavatel obrátit se na lékaře s nesouhlasem a požadavkem na přezkoumání zdravotních posudků?

Pokud bude trvat na původním posudku, znamenalo by to hromadné výpovědi, protože zaměstnavatel nemá možnost přeřadit zaměstnance na jinou práci.

Odpověď

Možnost návrhu na přezkoumání lékařského posudku řeší § 46 a § 47 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, jejichž citace je uvedená v závěru odpovědi.

V případě, že zaměstnavatel nesouhlasí s posudkovým závěrem, může jako „osoba, které uplatněním lékařského posudku vznikají povinnosti“ podat do deseti pracovních dnů ode dne jeho prokazatelného převzetí, návrh na jeho přezkoumání, a to poskytovateli, který posudek vydal, v tomto případě poskytovateli pracovně lékařských služeb. Jestliže byl návrh na přezkoumání lékařského posudku podán po uplynutí této lhůty, poskytovatel návrh odloží. Pokud zaměstnavatel prokáže důvody, které mu objektivně bránily v podání návrhu ve stanovené lhůtě, poskytovatel zmeškání lhůty pro podání návrhu promine.

Ve výše uvedeném případě by mohl jako důvod uvést postupnou kumulaci „stejných“ posudkových závěrů u různých zaměstnanců.

Návrh na přezkoumání lékařského posudku nemá odkladný účinek, jestliže z jeho závěru vyplývá, že posuzovaný zaměstnanec je pro účel, pro nějž byl posuzován, zdravotně nezpůsobilý, zdravotně způsobilý s podmínkou nebo pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost. Také prominutím zmeškání lhůty návrhu na přezkoumání lékařského posudku, nejsou dotčeny lhůty stanovené pro uplatnění závěru lékařského posudku.

Vyhoví-li poskytovatel pracovně lékařských služeb návrhu na přezkoumání v plném rozsahu, napadený lékařský posudek bezodkladně zruší a na základě zjištěných skutečností, popřípadě nového posouzení zdravotní způsobilosti, vydá posudek nový.

Pokud poskytovatel pracovně lékařských služeb návrhu na přezkoumání lékařského posudku nevyhoví v plném rozsahu, postoupí do deseti pracovních dnů ode dne jeho doručení spis s návrhem na přezkoumání, včetně podkladů potřebných pro přezkoumání lékařského posudku a svého stanoviska, příslušnému správnímu orgánu.

Příslušným správním orgánem je orgán, který poskytovateli zdravotních služeb udělil oprávnění k poskytování těchto služeb (např. krajský úřad). Správní orgán posudek přezkoumá a do třiceti dnů ode dne doručení spisu s návrhem na přezkoumání lékařského posudku návrh zamítne a napadený lékařský posudek potvrdí, nebo napadený lékařský posudek zruší a vrátí věc poskytovateli pracovně lékařských služeb k vydání nového lékařského posudku, nebo napadený lékařský posudek zruší.

Lhůtu může orgán prodloužit o patnáct dnů ve zvlášť odůvodněných případech.

Pro přezkoumání posudku správním orgánem platí správní řád (zákon č. 500/2004 Sb.).

I zde platí, že do vydání případného nového posudku, platí závěr napadeného posudku.

Citace zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách:

㤠46

(1) Má-li posuzovaná osoba nebo osoba, které uplatněním lékařského posudku vznikají práva nebo povinnosti, za to, že lékařský posudek je nesprávný, může do 10 pracovních dnů ode dne jeho prokazatelného předání podat návrh na jeho přezkoumání poskytovateli, který posudek vydal. Osoba, které uplatněním posudku vznikají práva nebo povinnosti a které byl posudek předán posuzovanou osobou, může návrh na přezkoumání lékařského posudku podat do 10 pracovních dnů ode dne jeho předání, a to poskytovateli uvedenému ve větě první.

(2) Jestliže byl návrh na přezkoumání lékařského posudku podán po uplynutí lhůty podle odstavce 1, poskytovatel návrh odloží. Tuto skutečnost písemně sdělí osobě, která návrh na přezkoumání lékařského posudku podala, a osobě, které uplatněním lékařského posudku vznikají práva nebo povinnosti, pokud je mu známa, a posuzované osobě, nejde-li o osoby, které návrh podaly. Při prokázání důvodů, které posuzované osobě nebo jiné osobě oprávněné k podání návrhu na přezkoumání objektivně bránily v podání návrhu ve stanovené lhůtě, poskytovatel zmeškání lhůty pro podání návrhu promine. Prominutím zmeškání lhůty nejsou dotčeny lhůty stanovené pro uplatnění lékařského posudku.

(3) Návrh na přezkoumání lékařského posudku nemá odkladný účinek, jestliže z jeho závěru vyplývá, že posuzovaná osoba je pro účel, pro nějž byla posuzována, zdravotně nezpůsobilá, zdravotně způsobilá s podmínkou nebo pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost.

(4) Vyhoví-li poskytovatel návrhu na přezkoumání v plném rozsahu, napadený lékařský posudek bezodkladně zruší a na základě zjištěných skutečností, popřípadě nového posouzení zdravotní způsobilosti, vydá posudek nový. Doklad o zrušení posudku je součástí zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi.

(5) Pokud poskytovatel návrhu na přezkoumání lékařského posudku nevyhoví v plném rozsahu, postoupí do 10 pracovních dnů ode dne jeho doručení, pokud se jedná o lékařský posudek o zdravotní způsobilosti, v ostatních případech do 30 dnů, spis s návrhem na přezkoumání, včetně podkladů potřebných pro přezkoumání lékařského posudku a svého stanoviska, příslušnému správnímu orgánu.

(6) Poskytovatel bezodkladně písemně oznámí skutečnost, že mu byl návrh na přezkoumání lékařského posudku podán, osobě, které uplatněním lékařského posudku vznikají práva nebo povinnosti, pokud je mu známa, a posuzované osobě, nejde-li o osoby, které návrh podaly. Obdobně postupuje, vyhoví-li návrhu na přezkoumání lékařského posudku v plném rozsahu nebo postoupí-li návrh na přezkoumání příslušnému správnímu orgánu. Pokud poskytovatel vyhoví návrhu na přezkoumání posudku v plném rozsahu, uvede ve sdělení podle věty první skutečnosti, které ho k tomu vedly.

§ 47

(1) Příslušný správní orgán při přezkoumání lékařského posudku zjišťuje, zda

a) bylo posouzení zdravotní způsobilosti nebo zdravotního stavu posuzované osoby provedeno a lékařský posudek vydán k tomu oprávněným poskytovatelem,

b) byly provedeny lékařské prohlídky, které stanoví právní předpisy nebo které indikoval posuzující lékař,

c) byl zdravotní stav posuzované osoby pro účely zdravotního posouzení zjištěn úplně a

d) závěr o posouzení zdravotní způsobilosti nebo zdravotního stavu odpovídá aktuálně zjištěnému zdravotnímu stavu posuzované osoby;

při přezkoumání lékařského posudku vychází z podkladů předaných poskytovatelem.

(2) Příslušný správní orgán do 30 pracovních dnů ode dne doručení spisu s návrhem na přezkoumání lékařského posudku

a) tento návrh zamítne a napadený lékařský posudek potvrdí, nebo

b) napadený lékařský posudek zruší a vrátí věc poskytovateli k vydání nového lékařského posudku, nebo

c) napadený lékařský posudek zruší.

Lhůtu podle věty první může správní orgán ve zvlášť odůvodněných případech prodloužit o dalších 15 pracovních dnů.

(3) Příslušný správní orgán může v rozsahu potřebném pro přezkoumání lékařského posudku podle odstavce 1

a) vyzvat poskytovatele k doplnění jím předaných podkladů a zároveň určit lhůtu, v níž je poskytovatel povinen podklady předložit; poskytovatel je povinen poskytnout potřebnou součinnost,

b) požadovat odborné stanovisko od odborně způsobilých osob podle jiného právního předpisu, je-li to nezbytné pro správné posouzení postupu při vydávání lékařského posudku ke zdravotní způsobilosti nebo zdravotního stavu posuzované osoby;
v těchto případech se běh lhůty podle odstavce 2 přeruší.

(4) Pro přezkoumání posudku příslušným správním orgánem se použije, pokud tento zákon nestanoví jinak, část čtvrtá správního řádu obdobně.

(5) Další návrh na přezkoumání lékařského posudku potvrzeného podle odstavce 2 písm. a) nebo zrušeného podle odstavce 2 písm. b)nebo c) příslušným správním orgánem nelze podat. Jestliže příslušný správní orgán potvrdí lékařský posudek, lze provést nové posouzení zdravotní způsobilosti nebo zdravotního stavu posuzované osoby pouze v tom případě, jestliže je z lékařské prohlídky zřejmé, že posouzení její zdravotní způsobilosti nebo zdravotního stavu povede pravděpodobně k jinému závěru, než je uveden v dosavadním lékařském posudku.“

Ve vašem případě doporučuji problém konzultovat s poskytovatelem pracovnělékařských služeb. Může se totiž jednat o nedorozumění.

Nařízení vlády č. 362/2005 Sb. považuje za práci ve výšce 1,5 m nad úrovní terénu. Vyhláška č. 79/2013 Sb. v příloze 2 části II hovoří o práci ve výšce nad 10 m nad úrovní terénu s použitím OOPP proti pádu z výšky. A zde může být nedorozumění. Lékař může považovat práci ve výšce nad 1,5 m za práci nad 10 m. Proto doporučuji projednat s lékaři.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 22. ročník, vydával ROVS

....
• 20
• 21
• 22