Otázky a odpovědi

....
• 18
• 19
• 20

Dotaz č.210

Jaká je stanovena minimální šířka uličky mezi dvěma regály ve spisovně pro ruční ukládání spisů?

Co je k této problematice prezentováno:

Dle nařízení vlády č. 101/2005 Sb. – 10.3 Šířka uliček mezi regály a stohy musí odpovídat zvláštnímu právnímu předpisu 14 (zde je uveden předpis č. 178/2001 – který je zrušen) a způsobu ukládání manipulačních jednotek. Ulička musí být trvale volná a nesmí být zužována a zastavována překážkami.

Pak ještě v nařízení vlády č. 361/2007 Sb., je uvedeno v § 48 – Šíře volné plochy pro pohyb nesmí být stabilním zařízením v žádném místě zúžena pod 1 m.

Často je tento údaj – 1 m udáván jako nejmenší šířka uličky mezi regály. Je to tak, nebo může být i menší? Některé zdroje taky uvádějí, že šířky uliček mezi regály nejsou stanoveny.

Odpověď

Na vztahy mezi předpisy si tazatel odpověděl sám, protože nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, v § 56 „Zrušovací ustanovení“ zrušuje nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci.

V § 48 výše uvedeného nařízení vlády je skutečně uvedeno, že „šíře volné plochy pro pohyb nesmí být stabilním zařízením v žádném místě zúžena pod 1 m“, ale je potřeba uplatnit celé znění paragrafu, který zní:

„§ 48 Rozměry podlahové plochy

Pro jednoho zaměstnance musí být v prostoru určeném pro trvalou práci volná podlahová plocha nejméně 2 m2, mimo stabilní provozní zařízení a spojovací cesty. Šíře volné plochy pro pohyb nesmí být stabilním zařízením v žádném místě zúžena pod 1 m.“

To značí, že šíře volné plochy pro pohyb zaměstnance nesmí být stabilním zařízením v žádném místě zúžena pod 1 m v prostoru určeném pro trvalou práci.

Předpokládám, že dotaz se týká spisovny, která není určená pro trvalou práci zaměstnance a v tom případě platí následující.

Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, v § 68, odst. 4, písm. d) stanovuje, že prostory pro ukládání dokumentů musí být vybaveny regály pro ukládání dokumentů, ale další prostorové požadavky neřeší ani jeho prováděcí předpisy (vyhláška č. 645/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o archivnictví a spisové službě a vyhláška č. 259/2012 Sb. o podrobnostech výkonu spisové služby). Rozměrové požadavky neřeší ani prováděcí předpis stavebního zákona (vyhláška č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby). Rozměrové požadavky na spisovny také neřeší české technické normy, které stanovují prostorové požadavky na budovy a jejich části (např. ČSN 73 5305 Administrativní budovy a prostory nebo ČSN 73 5105 Výrobní průmyslové budovy).

Vzhledem k tomu, že spisovna je svým využitím jistým druhem skladovacího prostoru, lze na prostorové požadavky uplatnit znění ČSN 26 9010 Manipulace s materiálem – Šířky a výšky cest a uliček, která stanovuje šířky a výšky cest a uliček pro manipulaci s materiálem z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve výrobních, průmyslových a skladových objektech. Tato norma v kapitole 3 určuje, že průchodová ulička jednosměrná bez přenášení břemen musí být široká nejméně 600 mm, obousměrná 750 mm, jednosměrná s přenášením břemen v jedné ruce po boku 850 mm, obousměrná 1000 mm, jednosměrná s přenášením břemen v obou rukou po bocích 1000 mm a obousměrná 1150. Pokud zaměstnanec bude přenášet břemeno (spis) v obou rukou před sebou, bude postačovat šířka uličky 600 mm, pokud bude přenášet břemeno „vedle sebe“ tak ulička musí být nejméně 850 mm široká.

Rozměry šířky uličky být také stanoveny jako opatření z hodnocení rizik odborně způsobilou osobou v zajišťování úkolů v prevenci rizik podle zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 22. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.209

Na základní škole došlo k pracovnímu úrazu paní uklízečky. Pracovní úraz byl řádně nahlášen, důvodem bylo uklouznutí bez zavinění pracovnice. Pracovnice byla rok na nemocenské a nyní jí smluvní lékařka napsala, že již není schopna vykonávat tuto pracovní pozici z důvodu nehybnosti levé ruky. Paní ředitelka má dotaz, když zaměstnankyni propustí z důvodu nadbytečnosti (jiná práce pro ni není vhodná), z jakých prostředků (na náklady pojišťovny nebo mzdové náklady školy) a v jaké výši bude činit odškodnění.

Odpověď

Postup řešení je popsán detailně na internetových stránkách pojišťovny Kooperativa takto:

Postup pro uplatnění nároku a výplaty náhrady za ztrátu na výdělku (tzn. renty)

Kdy vzniká nárok:

Nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniká za předpokladu, že u poškozeného zaměstnance dojde v příčinné souvislosti (je nutno podložit lékařským posudkem vystaveným poskytovatelem pracovnělékařských služeb) s utrpěným pracovním úrazem nebo zjištěnou nemocí z povolání k poklesu na výdělku (např. převedením na méně placenou pracovní pozici, rozvázáním pracovního poměru, snížením pracovního úvazku apod.).

Výpočet náhrady:

Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným měsíčním hrubým výdělkem zaměstnance před vznikem škody (stanovuje zaměstnavatel) a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo zjištěné nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu. Náhrada přísluší i zaměstnanci, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání na Úřadu práce ČR (ÚP ČR). Za výdělek po pracovním úrazu nebo zjištěné nemoci z povolání se považuje výdělek ve výši minimální mzdy.

Podmínkou pro výplatu náhrady za ztrátu na výdělku tedy je, aby byl poškozený zaměstnanec v pracovním poměru, OSVČ nebo byl evidován na ÚP ČR (tyto podmínky neplatí pro poživatele invalidního důchodu 3. stupně – dříve plný invalidní důchod).

Výplata náhrady:

Výplata náhrady se provádí zpravidla 1x měsíčně, a to na základě doloženého dosaženého měsíčního výdělku nebo potvrzení o evidenci na ÚP (vše v originále).

Z náhrady se neodvádí sociální a zdravotní pojištění, podléhá pouze dani z příjmu.

Náhrady mohou být postiženy výkonem rozhodnutí (exekuce, insolvence apod.).

Náhradu je možné, dle výběru poškozeného zaměstnance, zasílat složenkou či na účet (i do zahraničí).

Jak dlouho náhrada náleží:

Náhrada přísluší zaměstnanci nejdéle do konce kalendářního měsíce, v němž dovršil:

• věk 65 let nebo
• důchodový věk vyšší než 65 let nebo
• do data přiznání starobního důchodu,

dále do případné změny poměrů na straně zaměstnance (změna zdravotního stavu, ekonomických podmínek, výkon trestu, rodičovský příspěvek  apod.).

Z výše uvedeného vyplývá, že po předložení požadovaných dokumentů, odškodnění vyplácí pojišťovna.

Potřebné formuláře jsou ke stažení na internetových stránkách pojišťovny:
http://www.koop.cz/reseni-skod/zakonne-pojisteni-zamestnavatele
v části „FORMULÁŘE“.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 22. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.208

Zaměstnanec je na nemocenské z důvodu pracovního úrazu. Dostává nemocenskou, která je nižší než jeho výdělek. Požaduje vyplácet nemocenskou ve výši svého platu dříve, než po ukončení nemocenské. Mzdová účetní sdělila, že by to šlo, ale musela by se uzavřít nějaká dohoda.

Odpověď

Způsob výplaty náhrady škody za ztrátu na výdělku při pracovních úrazech nebo nemocech z povolání stanovuje § 271m, odst. 2 zákoníku práce takto:

„Náhradu za ztrátu na výdělku a náhradu nákladů na výživu pozůstalých je zaměstnavatel povinen vyplácet pravidelně jednou měsíčně, pokud nebyl dohodnut jiný způsob výplaty.“

V důsledku to znamená, že zaměstnavatel je povinen se se zaměstnancem dohodnout v případě, že náhrada škody bude vyplacena až po ukončení nemocenské. Pokud zaměstnanec požaduje výplatu náhrady za ztrátu na výdělku měsíčně, není potřeba uzavírat žádnou dohodu, protože na tento způsob výplaty má zákonný nárok.

V tomto případě zaměstnavatel může s pojišťovnou uzavřít dohodu, že bude vyplácet odškodné sám a pojišťovna mu tyto náklady bude refundovat.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 22. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.207

Náš zaměstnanec pracuje jako opravář zemědělských strojů, současně provádí údržbu a opravy na posklizňové lince (PL) obilovin, popřípadě obsluhuje zemědělské stroje. Při opravách na PL se pohybuje na pevných plošinách a přístupových komunikacích s podlahou z pororoštů. Plošiny i komunikace jsou opatřeny kolem dokola třítyčovým zábradlím o výšce horní tyče 1,2 m, některé plošiny mají plné zdi a podlahu. Plošiny jsou umístěny ve výšce od 1 m do 15 m.

Lze za práci ve výšce považovat i výstup na tyto plošiny po schodišti se stupni z pororoštů? Prosím o vysvětlení pojmu 1,5 m nad okolní úrovní (např. plošina 5 x 7 m, na které se uprostřed provádí seřízení stroje – co je okolní úroveň)?

Při opravách, běžné údržbě a obsluze zemědělských strojů (traktor, kombajn) se pohybuje také ve výšce nad 1,5 m.

Může zaměstnanec, který má ve zdravotním posudku periodické prohlídky – zdravotně způsobilý s podmínkou „Mimo práce ve výškách“ tyto činnosti vykonávat?

Může se tento zaměstnanec pohybovat po zděném schodišti třípatrové budovy (administrativní budova) v rámci své pracovní náplně?

Odpověď

Pojmem „nad okolní úrovní“ vztahujícím se k práci ve výškách a nad volnou hloubkou, je myšlena úroveň, na kterou může zaměstnanec spadnout při práci ve výšce. Touto úrovní je většinou úroveň okolního terénu, ale také dno výtahové šachty v budově nebo spodní střecha u víceúrovňové střechy apod.

Mezi pracoviště, které je ve výšce nad 1,5 m, zcela určitě patří pevné plošiny a přístupové komunikace k nim, včetně výstupů na plošiny, kdy zaměstnanec je chodidly výše než 1,5 m nad okolní úrovní. V tomto případě jsou tato pracoviště ve výšce zajištěna prostředky kolektivní ochrany (nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky, § 3, odst. 3) – třítyčovým zábradlím. Z tohoto důvodu nemusí zaměstnanec použít prostředky osobní ochrany, kterými jsou osobní ochranné pracovní prostředky proti pádu.

Při opravách zemědělských strojů, kdy se pohybuje ve výšce nad 1,5 a není přitom zajištěn kolektivní ochranou proti pádu (např. plošinou se zábradlím, lešením), musí zaměstnanec použít osobní ochranné pracovní prostředky proti pádu. To neplatí, pokud bude provádět krátkodobé, fyzicky nenáročné práce při údržbě nebo opravách ze žebříku, kdy bude stát chodidly na žebříku do výšky 5 m nad okolní úrovní.

Pracovně lékařská prohlídka je stanovená vyhláškou č. 79/2013 Sb. o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, příloha 2, část II. „Rizika ohrožení zdraví“, pro práce ve výškách nad úrovní terénu a nad volnou hloubkou nad 10 metrů, kdy je nutné použít prostředky osobní ochrany, kterými jsou osobní ochranné prostředky proti pádu. Pro ostatní práce ve výšce je dostačující pracovně lékařská prohlídka v rozsahu základního vyšetření, pokud posuzující lékař neindikuje potřebu dalších odborných vyšetření.

Pokud je v lékařském posudku uvedeno, že zaměstnanec nemůže vykonávat práce ve výškách, je zaměstnavatel oprávněn po poskytovateli pracovně lékařských služeb žádat upřesnění, kterých prací ve výškách se omezení týká (způsob poradenství podle § 53, odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách).

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 22. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.206

Jedná se o technické zařízení – VODÁRNA S VAKEM (výrobce Dukla CZ s.r.o.).

V zařízení jsou umístěny 2ks vodárny s vakem. V revizní zprávě jsou uvedeny tyto údaje:

max. přetlak: 1MPa (10bar) plášť,
objem:  150 dm3 plášť,
látka:  voda - vzduch.

Revizním technikem tlakových nádob jsou prováděny provozní, vnitřní i tlakové revize. Revizní technik pracovníka seznámil s obsluhou a vydal mu osvědčení o způsobilosti k obsluze.

Správce objektu,  vykonává činnost na základě dohody o pracovní činnosti, absolvoval zdravotní prohlídku u poskytovatele pracovně lékařských služeb s tím, že v žádosti o pracovně lékařskou prohlídku je uvedena i obsluha vodárny s vakem.

Jeho činnost je zařazena do I. kategorie (objekt střeží, udržuje v čistotě a pořádku, dohlíží na užívání pokojů a společných prostor, zajišťuje výměnu lůžkovin, úklid, řídí osobní nebo služební referentské vozidlo).

Jedná se o vyhrazené technické zařízení dle vyhlášky a je třeba práci zařadit do vyšší kategorie, i když se jedná pouze o obsluhu – dohled nad zařízením?

Je dostačující  zdravotní prohlídka 1x za 4 roky dle vyhl. č. 79/2013 Sb. (věk pracovníka je nad 50let)?

Odpověď

Vyhrazená tlaková zařízení jsou určená § 2 vyhlášky č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, a § 3 jsou určená tlaková zařízení, která vyhrazenými nejsou. V tomto případě se jedná o vyhrazené tlakové zařízení podle § 2, odst. 1, písm. b) – tlakové nádoby stabilní, jejichž nejvyšší pracovní přetlak přesahuje 0,07 MPa a které obsahují plyny (vzduch je také plyn) nebo jakékoliv kapaliny o teplotě převyšující jejich bod varu při přetlaku 0,07 MPa.

Obsluha tohoto zařízení by měla vliv na zařazení do 2., 3. nebo 4. kategorie práce pouze v tom případě, že by byly u pracovníka při výkonu jeho činnosti překročeny limity pro zařazování prací do kategorií u prachu, chemických látek a směsi, hluku, vibrací, neionizujícího záření, fyzické zátěže, pracovní polohy, zátěže teplem, zátěže chladem, psychické zátěže, zrakové zátěže, práce s biologickými činiteli nebo by byla práce prováděna pracovníkem ve zvýšeném tlaku vzduchu (např. potápěč), ve smyslu vyhlášky č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli.

Zdravotní prohlídka u pracovníka staršího 50 let pro obsluhu tlakových nádob jednou za čtyři roky je nedostačující, protože tato práce je podle vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, zařazená jako činnost s rizikem ohrožení zdraví (příloha 2, část II. Rizika ohrožení zdraví, odst. 7 – „…obsluha nebo opravy tlakových nádob…“, výše uvedené vyhlášky), a § 11, odst. 3 vyhlášky je stanoveno, že  periodická prohlídka u zaměstnanců vykonávajících práci nebo činnost, jejichž součástí je riziko ohrožení zdraví, se provádí jednou za 4 roky nebo jednou za 2 roky, jde-li o zaměstnance, který dovršil 50 let věku.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 22. ročník, vydával ROVS

....
• 18
• 19
• 20