Otázky a odpovědi

....
• 12
• 13
• 14

Dotaz č.240

Pro zajištění bezpečného, byť jen občasného přístupu k technologii chceme použít přenosný žebřík. S přihlédnutím k prostorovému uspořádání místa, kde chceme bezpečný přístup zajistit, však není možné použít standardně vyráběný žebřík, který je dostupný na trhu.

Chceme proto zadat výrobu žebříku firmě, která má oprávnění k výrobě ocelových konstrukcí a která žebřík vyrobí na základě projektové dokumentace, statického výpočtu a v souladu s podmínkami, stanovenými v normách skupiny ČSN EN 131.

Je tento postup správný?

Odpověď

Žebříky, které nejsou trvale upevněny na  strojní zařízení, nepatří mezi stanovené výrobky dle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a nevyžaduje se proto prohlášení o shodě. Platí pro ně zákon o obecné bezpečnosti výrobků č. 102/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Při návrhu žebříku by měly být splněny požadavky příslušných ČSN, které se na žebříky vztahují a to:

ČSN EN 131-1 ed. 2 Žebříky - Část 1: Termíny, typy, funkční rozměry (5.2016), Opr. 1 (3.2017)

ČSN EN 131-2 +A2 Žebříky - Část 2: Požadavky, zkoušení, značení (8.2017)

ČSN EN ISO 14122-4 Bezpečnost strojních zařízení – Trvalé prostředky přístupu ke strojním zařízením – Část 4: Pevné žebříky (5.2017)

K žebříku, jako výrobku, by měla být zpracována technická dokumentace - výkresy, výpočty, výsledky zkoušek, průvodní dokumentace pro uživatele (návod k používání a údržbu).

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 23. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.239

Zaměstnanec ohlásil pracovní úraz nervového zhroucení z přepracování, ke kterému došlo na začátku následné 9ti měsíční pracovní neschopnosti, při výkonu práce na stavebním odboru.

Odpověď

Podle § 271k odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. je pracovním úrazem pro účely zákoníku práce poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Podmínkou tedy je krátkodobé, náhle a násilné působení vnějších vlivů (např. řezná rána nožem, podvrtnutí při chůzi, zlomenina při pádu nebo nárazu).

V tomto případě nepůjde tedy o pracovní úraz.

Teoreticky by mohlo jít o nemoc z povolání podle definice v § 1 odst. 1 nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, kde je stanoveno, že nemoci z povolání jsou nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání.

Protože však nervové zhroucení z přepracování není uvedeno v seznamu nemocí z povolání, tak se nebude jednat ani o nemoc z povolání, případně o ohrožení nemoci z povolání (§ 347 odst. 1 zákoníku práce).

Postup řešení nemoci z povolání je uveden v § 61 - § 65 a souvisejících zákona 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 23. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.238

Můžete mi objasnit lhůty pracovnělékařských prohlídek řidičů služebních vozidel?

Jedná se mi o řidiče, kteří řídí občas (starý název referent) a řidiče, pokud je tato činnost vykonávána jako obvyklá součást výkonu práce (do 3,5t a nad 3,5t). Podle přílohy č. 2 vyhlášky č. 79/20013 jsou periody 1 x za 6 let do 50let a 1 x za 4 roky nad 50 let. (nevím, zda referenti i řidiči do 3,5 t). Dále řidič vozidla nad 3,5 t se asi řídí zákonem č.  361/2000 Sb., kde lhůty jsou co 2 roky do 50 let a 1 x ročně nad 50 let?

Prosím také o sdělení, zda má zaměstnavatel vyslat zaměstnance k lékaři s formulářem uvedeným ve vyhlášce č. 277/2004 Sb. příloha 2.

A na závěr musí, každý řidič, který řídí služební vozidlo, jít vždy na lékařskou prohlídku ke smluvnímu lékaři?

Odpověď

Podle zákona č. 361/2000 Sb., § 87, odst. 1 platí, že:

„Pravidelným lékařským prohlídkám je povinen se podrobovat:

a) řidič vozidla, který při plnění úkolů souvisejících s výkonem zvláštních povinností užívá zvláštního výstražného světla modré barvy, případně doplněného o zvláštní zvukové výstražné znamení,

b) řidič, který řídí motorové vozidlo v pracovněprávním vztahu a u něhož je řízení motorového vozidla druhem práce sjednaným v pracovní smlouvě,

c) řidič, u kterého je řízení motorového vozidla předmětem samostatné výdělečné činnosti prováděné podle zvláštního právního předpisu,

d) držitel řidičského oprávnění pro skupinu C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D nebo D+E, pokud řídí motorové vozidlo zařazené do některé z těchto skupin vozidel,

e) držitel osvědčení pro učitele řidičů pro výcvik v řízení motorových vozidel podle zvláštního právního předpisu.“.

A dále v odst. 2 je stanoveno, že:

„Vstupní lékařské prohlídce je osoba uvedená v odstavci 1 povinna se podrobit před zahájením výkonu činnosti uvedené v odstavci 1, dalším pravidelným lékařským prohlídkám pak do dovršení 50 let věku každé dva roky a po dovršení 50 let věku každoročně.“

Tzn., že výše uvedení řidiči jsou povinni při výkonu činnosti absolvovat pravidelnou lékařskou prohlídku (pracovně lékařskou prohlídku) podle tohoto zákona, přitom v pracovněprávním vztahu zaměstnavatel použije žádost o provedení pracovně lékařské prohlídky podle zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, a jeho prováděcích předpisů, zaměstnanec vyplní „Prohlášení posuzované osoby ke své zdravotní způsobilosti“ podle přílohy 1, vyhlášky č. 277/2004 Sb., o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, a posuzující lékař mu vystaví „Lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel“ podle přílohy 2, vyhlášky 277/2004 Sb.

Pro ostatní osoby řídicí motorová vozidla v pracovněprávním vztahu platí, že pokud je řízení motorového vozidla vykonávána jako obvyklá součást výkonu práce nebo jsou do místa výkonu práce přepravovány další osoby, musí být provedena pracovnělékařská prohlídka podle Přílohy č. 2, části II „Rizika ohrožení zdraví“ - 5. „Řízení motorových vozidel s výjimkou řidičů podle § 87 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, pokud je tato činnost vykonávána jako obvyklá součást výkonu práce nebo jsou do místa výkonu práce přepravovány další osoby“ vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče.

Jelikož se v obou případech jedná o činnosti s rizikem ohrožení zdraví, musí zaměstnanec pracovně lékařskou prohlídku absolvovat u poskytovatele pracovně lékařských služeb zaměstnavatele (§ 54 odst. 2 písm. b) zákona č. 373/2011 Sb.).

V ostatních případech, pokud zaměstnanec neprovádí žádnou z výše uvedených činností nebo nějakou jinou činnost, pro kterou jsou předepsány jiné pracovně lékařské prohlídky, platí pro něj ustanovení vyhlášky 79/2013 Sb. pro práce zařazené v kategorii první.

Jinak z ustanovení § 54, odst. 2, písm. a) vyplývá, že každý zaměstnavatel je povinen uzavřít smlouvu o poskytování pracovně lékařských služeb (poskytováním pracovně lékařských služeb není pouze provádění pracovně lékařských prohlídek).

Poznámka:

Novelou vyhlášky 79/2013 Sb., jsou stanoveny lhůty pracovně lékařských prohlídek pro řidiče, na které se nevztahuje ustanovení zákona o provozu na pozemních komunikacích, takto:

jednou za 6 let nebo 4 roky podle věku, pokud vykonává pouze práce zařazené do 1. kategorie prací podle zákona o ochraně veřejného zdraví, jednou za 4 nebo 2 roky podle věku, pokud vykonává i práce, které jsou zařazeny do 2. až 4. kategorie prací podle zákona o ochraně veřejného zdraví.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 23. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.237

Obracím se na Vás s následujícími dotazy.

Zaměstnavatel uvádí v pracovní smlouvě:

a) V případě, že bude pracovní poměr ukončen ve zkušební době ze strany zaměstnance je zaměstnanec povinen uhradit hodnotu pracovní obuvi, kterou obdržel při nástupu do zaměstnání.

b) Po skončení zkušební doby bude zaměstnavatelem zaměstnanci vyplacena částka za vstupní lékařskou prohlídku.

Může takto zaměstnanec v těchto případech skutečně postupovat? 

Při poskytování OOPP (pracovní obuvi), zaměstnavatel dle mého názoru nárok na její proplacení nemá, neboť přeci pokud vyhledá rizika a ve svých vnitřních předpisech si stanoví, že proti nim vybaví zaměstnance nějakým tím OOPP, nemůže pak jejich proplacení od zaměstnance požadovat ani při ukončení pracovního poměru ve zkušební době (zaměstnanec bez nich nemůže danou práci – profesi provádět).

V případě vstupní lékařské prohlídky je v legislativě uveden dovětek "pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodnou jinak" – je tuto formu možno považovat za dohodu? Zaměstnanci, aby mohl nastoupit do zaměstnání a aby si vydělal, přeci nic jiného než toto podepsat nezbývá. Dle mého názoru zaměstnanec takovouto smlouvu podepisuje pod zjevným nátlakem zaměstnavatele. V daném případě se jedná o finanční částku cca 1.800,- Kč, vykonávaná profese je zařazena do IV. kategorie prací.

Odpověď

V případě vstupní pracovně lékařské prohlídky se nejedná o dovětek, ale znění § 59 odst. 2, zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, kde je stanoveno ve větě první, že vstupní lékařskou prohlídku hradí osoba ucházející se o zaměstnání, a ve větě druhé, že zaměstnavatel hradí vstupní lékařskou prohlídku, pokud uzavře s uchazečem o zaměstnání pracovněprávní nebo obdobný vztah. Věta první a druhá se nepoužije, jestliže osoba ucházející se o zaměstnání se s případným zaměstnavatelem dohodne o úhradě vstupní lékařské prohlídky i v případě neuzavření pracovněprávního nebo obdobného vztahu, anebo stanoví-li právní předpis jinak. Vstupní lékařskou prohlídku, jde-li o posouzení zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání k práci v noci, hradí případný zaměstnavatel vždy. Při poskytování OOPP zaměstnavatel je musí, podle § 104 odst. 5 zákoníku práce, poskytnout zaměstnanci bezplatně. Poskytovaný OOPP je po celou dobu používání zaměstnancem majetkem zaměstnavatele, a ten může v případě úmyslného poškození OOPP zaměstnancem požadovat náhradu majetkové újmy podle části jedenácté „NÁHRADA MAJETKOVÉ A NEMAJETKOVÉ ÚJMY“ zákoníku práce. Pokud zaměstnanec ukončí se zaměstnavatelem pracovní poměr z jakýchkoliv důvodů, musí zaměstnavateli používané OOPP odevzdat ve stavu, odpovídajícím opotřebení dané způsobem a dobou používání.  Další nakládání s OOPP zákoník práce neřeší. V případě, že zaměstnavatel by OOPP použil pro jinou osobu, musí být učiněna opatření, která zamezí ohrožení přenosnými chorobami (§ 3 odst. 3 nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků).  Smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem však může dojít k úpravě povinnosti zaměstnance (§ 4a zákoníku práce).

V obou případech zaměstnavatelé využívají zákonnou možnost, smluvně upravit vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem v případě ukončení pracovního poměru ve zkušební době. V případě, že uchazeč o zaměstnání nesouhlasí se zněním smlouvy, může se se zaměstnavatelem dohodnout na „kompromisu“ nebo změně znění smlouvy, případně nemusí smlouvu vůbec uzavřít. Pokud uchazeč o zaměstnání chce nastoupit do zaměstnání za podmínek stanovených zaměstnavatelem bez úpravy pracovní smlouvy, je to jeho svobodné rozhodnutí a nemůže to být bráno za formu nátlaku.

V případě pochybností se uchazeč o zaměstnání může obrátit na příslušný oblastní inspektorát práce, který je kontrolním orgánem mj. na úseku dodržování a ochrany pracovně právních vztahů.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 23. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.236

V letošním roce budeme spoluorganizovat mezinárodní workshop, jehož někteří pracovníci budou využívat naše vybavení, naše přístroje a zařízení.  Co vše je potřeba zařídit aby vše proběhlo v souladu s předpisy?

Mám na mysli školení bezpečnosti práce případně další náležitosti. Pracovní část workshopu bude trvat cca jeden týden a účastnící mohou pocházet i ze zemí mimo EU.

Domnívám se, že by mohlo stačit školení, které provádíme s našimi zaměstnanci – seznámení s konkrétním pracovištěm, riziky, povinností používat konkrétní OOPP a zařízení a seznámení s návody na používání od strojů a zařízení.

Tlumočníka naštěstí hledat nemusíme, to si zvládnou s přehledem naši vědci sami.

Nerada bych na něco zásadního zapomněla a tento problém budeme muset určitě v budoucnosti řešit opakovaně, tak bych ráda nastavila základní standardy pro takové akce.

Odpověď

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů ukládá v § 101 odst. 5 povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci pro všechny fyzické osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích.

Pokud se však na účastníky workshopu podíváme jako na zaměstnance jiného zaměstnavatele, je nezbytné vzít v úvahu znění § 101 odst. 3 zákoníku práce.

V tomto případě bych, ale školení upravil tak, aby se účastníci dozvěděli informace, které budou souviset s jimi vykonávanými činnostmi a pohybem v prostorách organizátora (zaměstnavatele). Zejména se bude jednat o stanovení podmínek, kde se mohou a kde se nemohou pohybovat (sami nebo s doprovodem), které činnosti mohou vykonávat sami a které pod dozorem, důležité je také, aby byli seznámení s návody na požívání zařízení organizátora (např. formou praktické ukázky), případně jaké OOPP musí pro jednotlivé činnosti používat.

Závěrem si dovolím upozornit na jeden problém, který se při komunikaci může vyskytnout.

Při dotazu na závěr školení, zda všemu, co jim bylo řečeno, rozuměli a zda mají nějaké dotazy, většina odpoví, že rozuměli, ale z následného případného dotazu některého účastníka zjistíte, že tomu tak není.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 23. ročník, vydával ROVS

....
• 12
• 13
• 14